25) PÁD ALAMUTU / Jan Pohunek - Přebral
neděle 7. červen, 2015 | 0 komentářů | zobrazeno 2221ׄBudeš čučet,“ usmíval se hrdě Vilda, „ale pamatuj je to naše největší osadní tajemství. Za žádnejch okolností se to nesmí dostat ven, žádný fotky, nikomu nic ani naznačovat! Jestli to pustíš, tak u nás končíš. Ani nebudeš slavnostně vyloučenej, prostě tě vyrazíme! A to bude teprve začátek.“ „Neboj,“ uklidňoval jsem ho: „Je mi jasný, že kempy tady v Českosasu je nutný nerozkecávat.“ „Jenže Alamut není jen tak vobyčejnej kemp, grýnhorne!“ ohradil se Vilda dotčeně: „Směj na... celý článek
24) DŽIHÁD / Lukáš Frána - Luky
pátek 5. červen, 2015 | 0 komentářů | zobrazeno 2126ׄJá bych jim ukázal,“ vykřikl najednou Fous, který až do teď tiše seděl naproti mně ve vlaku a četl si noviny. „Copak se stalo?“ téměř okamžitě jsem zareagoval. „Arabáši pořád maj něco s tím jejich Islámským státem. Já bych jim ukázal, co si myslím o jejich státu. Oni nemají…“ vysvětloval mi Fous. Nevím, co říkal dál, protože jsem usnul. Naštěstí mě probudil v cílové stanici Rataje nad Sázavou, abych mohl pozdravit kamarády. Vzájemně jsme si podali ruce, přivítali se a vyrazili... celý článek
23) NĚKDO / Jan Valeš - Jenýk
úterý 2. červen, 2015 | 0 komentářů | zobrazeno 2104×Motorový vůz typu 810 přistál s úlevným oddechnutím u perónu mladotického nádraží a dveře se s hlasitým žuchnutím otevřely. Jerry, jediný pasažér vlakového spoje, vystoupil na perón a pomalu se rozhlédl. Rukama povolil třmeny usárny zařízlé do ramenou a pravačkou ještě polohu velmi dlouhého nože zavěřeného v pochvě u pasu. Výpravčí stojící toporně u dveří výpravny zbledl, ledabyle a velice rychle mávl zelenou plácačkou a zmizel ve tmě kanceláře. Jerry se nad jeho spěchem pousmál a vydal se... celý článek
22) ESEMESKA / Jan Frána - Hafran
pondělí 1. červen, 2015 | 1 komentář | zobrazeno 2021×Jsou situace, kdy i malý zrnko písku dokáže spustit lavinu, řetěz událostí, který, jakmile se dají do pohybu, jedou si po svým a na přání toho zrníčka už vůbec neberou ohled. „Uz nemuzu, nema cenu mi psat, je konec, jsem mrtvej!“ zněl text SMS zprávy, kterou Špičník v pátek večer odeslal svojí přítelkyni a která se vzápětí tím zrníčkem měla stát. Tu ženskou si nabalil před půldruhým rokem. Jmenovala se Alžběta, byla svobodná a on měl za sebou čerstvě rozvod, jemu bylo něco málo přes čtyřicet let, ona byla trochu mladší.. Byla hodná, starostlivá, až se divil, že jí žádnej z předešlých vztahů nikdy nevydržel celý článek
21) ČÍNSKÉ STOLOVÁNÍ / Jožka Jégr
úterý 10. březen, 2015 | 0 komentářů | zobrazeno 2137ׄJó, dneska už se trampi neumějí bavit jako za našich dob,“ řekl starý trapper Hadrář alias Šedivej Bil a přikopl znechuceně do ohniště zatoulané poleno. Pak se nedůvěřivě zadíval na své chátrající kanadky, zlobně odplivl a přenesl svůj zrak někam do neurčita. Získav při tom tímto potřebnou pozornost, začal do nastalého ticha vyprávět jeden z nesčetných příběhů svého pohnutého mládí: Stalo se to tuším tak nějak ke konci léta, když jsme táhli na Sázavskej camp. Bylo nás pár vostrejch hochů, ale co je moc, to je moc. Takový vedro ani náš starej šerif Klencálek ještě nezažil a ten pročundroval hezkej kus světa a prolezl kdejakou poušť. celý článek
20) NOČNÍ NÁVŠTĚVA / Petr Doležal - Dollyk
pondělí 11. srpen, 2014 | 0 komentářů | zobrazeno 2160×Oheň hořel jasným plamenem a sálalo z něj příjemné teplo. Ozvěna posledních akordů se ztrácela v temném lese za chajdou a na palouku začala padat rosa. Kocour vzal celtu a přehodil ji sobě a Dženy přes záda. „Škoda, že se zatáhlo, chtěl jsem ti ukázat Velkej vůz.“ Zašeptal, aby to neslyšeli ostatní. Zavrněla jako kočka a přitulila se k němu ještě víc. Papouch znova hrábnul do strun a spustil „Osadu mou opustil kamarád“, když kousek od nich zazněl klakson auta. Všichni zpozorněli. Dívali se na žvýkajícího Šerifa. „Zatraceně, koho to sem čerti …“ nedořekl. Od cesty k nim dolehly cizí hlasy. „Já vám říkal, že vidím nějaké světlo. Jen pojďte, moje dámy, ale pozor, tráva je trochu mokrá.“ celý článek
19) JEDNOU TAKHLE VE SKALÁCH / Iva Kapounová - Kawi
úterý 3. červen, 2014 | 3 komentáře | zobrazeno 3168×Podzimní večer v kraji pískovcových skal. Údolí jsou tichá, letní nápor turistů odezněl a vandráci asi jeli jinam. Vzduchem se nesou pavučinky a slabá vůně kouře. Když se trochu rozhlédneme, spatříme její původ. Úplně vzadu, na konci úzké rokle, plápolá malý ohníček. Když přijdeme blíže, zjistíme, že oheň hoří pod maličkým převisem a klacíky ho živí zrzavé děvče. Ve svitu plamenů ještě zrzavější než za bílého dne. Sedí tu sama, místa zde ani o mnoho více není, nicméně dva lidé ležící těsně u sebe by se tady vyspali. celý článek
18) ZMIZELA / Pavla Slepičková - Pavlís
středa 28. květen, 2014 | 1 komentář | zobrazeno 3197ׄVypadáš hrozně.“ Konstatování, které naprosto vystihovalo můj stav. Nicméně také poukazovalo na to, že jde o pouhé pojmenování skutečnosti, nikoliv pátrání po důvodech, které k tomuto stavu vedly. Vzhledem k tomu, že tato věta vypadla z úst kamarádovi Hrochovi z naší osady T. O. Zelenáči, mi nebylo tak úplně jedno, že je to jedno jemu. Zkrátka jsem v té chvíli potřeboval trochu víc pozornosti než obvykle. Anebo pořádně vychlazený pivo a k němu dvojitou porci utopenců s cibulí. celý článek
17) PROJÍT PEKLEM / Petr Soldát - Harmonika
úterý 27. květen, 2014 | 0 komentářů | zobrazeno 2438×Inženýr Toufar byl podnikatelem velkého formátu. Inženýr Toufar vlastnil dva luxusní vozy, jachtu na francouzské riviéře a vilu v Jevanech. Silně podnapilý inženýr Toufar stál ve svém reprezentativním obleku za tmy na mostě nad přehradou a zjevně se chystal skočit dolů. „To bych na Vašem místě nedělal“, ozvalo se náhle za Toufarem, který se lekl tak, že málem z mostu skutečně spadl. Pak se otočil a málem spadl znovu. celý článek
16) UMÍRAČ / Jan Valeš - Jenýk
neděle 25. květen, 2014 | 1 komentář | zobrazeno 2567×Důchodce Rudolf Zelenka se doholil. Hladkou tvář přejel bříšky prstů a když neucítil na kůži tváře žádný odpor spokojeně mlasknul. Dlaní přilepil na čelo nepokojný pramen vlasů a srovnal uzel kravaty pod krkem. Teď byl spokojený. Byl připravený umírat. „Boženko, já tedy půjdu,“ zavolal do otevřených dveří vedlejší místnosti. „A v kolik se vrátíš,“ vrátil se mu ozvěnou ženský hlas. „To záleží na tom, jak to dneska půjde,“ zavrtěl Rudolf Zelenka nevěřícně hlavou a vytočil oči v sloup. „Ona si furt myslí, že umírat je nějaká bžunda ,“ řekl sám k sobě polohlasem a dlaní smetl světlé smítko z klopy černého saka. celý článek
