11) Básně / Jaromír Hlavatý - Juan

NÁVRAT
Nachytaly mne na švestkách
Ty střípky něžných trampských nocí
Jako když házíš na zeď hrách
Když se tu houpou svůdně v bocích

Kdo jednou krví podepíše
Ten těžko z vlaku seskočí
Stává se psancem lesní říše
Občas mu prší do očí

Nachytaly mne na švestkách
Když jsem chtěl pouze nahlédnout
A Dálka šeptla: „Hlásím šach!“
Toulavý boty nešlo zout

BEZ KLOBOUKU BOS
V klobouku kouzelných pastýřů myšlenek
Vyrážím na vandr omšelý navenek
Uvnitř mám studánku – čistou chuť vědění
Poslouchám Kryšpína, Keše i Křesťana
Občas se v pozadí rozezní Smetana
V předjaří na nohou pocítím svědění
A tak v tom klobouku a v marné naději
Kulhám si po cestě – co tak mít raději
Naděje v setkání přichází poslepu
Rád jednou do roka palec mám na kaši
Hejno všech písniček (co jich pár nesnáším)
Kouř štípe do očí – nevidím na větu
Vloni i předloni, možná za sto let
Hlt kafe z ešusu budeš mi závidět
V kloboucích do deště budeme vysmátí
Mávnem si na pozdrav – odjezdy neplatí
Básničky v šuplíku – ó, jak jsme bohatí!
Ten lepší trumfuje Sintovou „Závratí“

BLUES
Své kytaře kdysi odkázal jsem blues
Jak jsem ho cítil ze tmy za oknem
A svítí hvězdy – nejspíš nezmoknem
Tak místo mínus dávám plus
Zvonilo v molech na zvonek u dveří
Tvář mělo chladnou jako kostka ledu
Vida ho, toho neposedu
Kytaře vyhlásil jsem příměří

DÁLKA
Nosím ji v uzdě sbalenou
Jen tak – pro vlastní potřebu
Občas mazanou na chlebu
Jindy zas ohněm pálenou
Vždycky mě od ní bolí záda
To proklínám ji proklatě
Pak na cukrovým špagátě
S ní slaňuju – a ona padá...
Vždycky ji chytím do náručí
Nikdy mne totiž nezradila
Takže jí odpouštím ta kila
Tý Dálce – co na vlak pětku ráda pučí

JEN TAK
Skály se drolí odevzdaně
Když slunce plácá do dlaní
Déšť slaňuje na tenkém laně
My občas stanem nezvaní
uprostřed marnivého dění
a báseň vzniká z protestu
Ani snad nejsme unaveni
Měsíc nám svítí na cestu
kterou se potácíme léta
Skalám se večer poklonit
pak vyslovíme právo veta
Ozvěnou slyšet Vlajku znít

MILOSTNÁ
Na podzim rudnou jeřabiny
Jak holka při milování ve dne
Na podlaze se válí dvoje džíny
Objetí krásné, hebké, pevné
Snad vydržíme kruté zimy
My i ti zimomřiví ptáci
Z jeřabin sladké laskominy
a lásky? Ty se často ztrácí

U NÁS
V tom našem Kladsku včera napad sníh
V tom našem Kladsku se stále něco děje
Ten kdo vystoupí o stanici dřív
Může svou hlavu položit na koleje

Tady se holky pýří pouze chvilku
Cesty jdou z kopce do kopce
Máme tu camp na renesanci snílků
A vstupné bejvá větvička jalovce

SOUBOJ
Do vrásek svých se někdy schovám
Na dlouhý sejšny došel dech
Jen jednou za rok neodolám
Když jaro stojí na schodech
Zas podobno je kolotoči
V nejvyšším bodě zapíská
Stejně mě nikdy neochočí
„na časy“ mírně zablýská
Vyrážím proti proudu tání
Svým věkem kroky násobím
Dubnový liják tiším dlaní
Větru pár písní napovím
A tak se každoročně lekám
Kdy tenhle souboj prohraju
Před každým jarem klobouk smekám
Zbytek dní toužím – po jaru

Jaromír Hlavatý - Juan

Trapsavec 1990 a básník Juan v inspirujícím obklíčení... Foto: D´AdyTrapsavec 1990 a básník Juan v inspirujícím obklíčení... Foto: D´Ady

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
91111915
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Jana Vorreiterová
Krásné básně. Dálka, Návrat, Bez klobouku bos....prostě krása.
Kdo jednou krví podepíše
Ten těžko z vlaku vystoupí Žížala :-)