XXI. „cimrmanovský“ oheň Blue Books

Přebralovo video zachycující sobotní atmosféru kolem slavnostního ohně

Kolem 70 kamarádů se poslední říjnový víkend sjelo na tradiční oheň, již 21. oheň Modrých knížek v kraji pískovců, na Roverkách. Kdo snad o něm ještě za ta léta neslyšel, nechť zví, že zde nenajde klasické potlachové soutěže jako hod nožem či podobná,vesměs seriózní, utkání, ale může se těšit na něco obzvlášť vypečeného (a zdá se mi, že s každým přibývajícím ročníkem se ona hranice podivnosti posouvá dál a dál). Poslední tři roky se navíc oheň vždy nese v duchu nějaké legendy (např. zelené – islámské – či rudé – sovětské – knížky) a tak tradiční soutěže jako běh o berlích nebo běh s nosítky buď dostávají nové názvy nebo je nahrazují úplně nové, neméně zajímavé (jako třeba letos, kdy se ani jedna z výše zmiňovaných her nekonala a nahradily je jiné, tématu vhodnější).

Pohodový páteční večer na kempu - bylo nás tam jen pár a povídalo se dlouho do noci.
Foto: Přebral

Letošní inspirací byl Jára Cimrman – takže si hráči mohli třeba vyzkoušet třeba Start vzducholodi (přetahování lanem a pak soutěžení komu, vydrží puštěný, nezavázaný, balónek nejdéle ve vzduchu), Běh s kufrem (když spěcháte na vlak nebo vás honí četník, také neodhodíte zavazadla nepřevléknete se do trenek!), hod na cíl jako Bystrozraký (s brýlemi, jež měly 13,5 dioptrie), cimrmanovský kvíz (já, neznalec, s bídou zodpověděla tři otázky) nebo kreslení Aktu (název vypovídající, děkujeme Koniášovi a Barbuše za pozici figurantů). Nechyběly ani dětské soutěže, které byly z většiny variantou těch pro dospělé (no, tu poslední děti fakt neměly).

Lucka chytá vejce, Koniáš chystá pánev, aby v případě rozbití nepřišlo nazmar.
Foto: Přebral

Když bylo dosoutěženo, zbyla nějaká ta chvíle na oddech, uvaření a večeři, drobnou toulku po okolí a pak už Little vyhnal všechny zpod převisu k velkému ohni, že v půl sedmé se bude zapalovat. Také určil čtveřici, která bude mít tu čest nést pochodně (mezi nimi já, už podruhé během pár let, asi prostě mladá holka v sestavě být musí a výběr tolik zase není), přidělil jim postavy, jež budou představovat a v jejichž jménu budou oheň zapalovat – mně třeba princeznu Zlatovlásku, byť vlasy mám teda hnědé. Nejzodpovědněji se ke své roli postavil Syki se svým kostýmem Pumpy v zimě při němž se omotal dokola slámou a riskoval, že se sám stane živou pochodní („víte, raději půjdu až poslední, přece jenom...“).

Bystrozraký Jura se snaží trefit krabici.
Foto: Přebral

Po zahájení ohně (nehrála se Vlajka, jak jinde bývá zvykem, ale proti trudomyslnosti písnička Polární noc) následoval cimrmanovský seminář, který ještě pak několikrát proložil hraní her a písní. Při něm jsme se dozvídali zejména o Mistrově přínosu trampingu – ať už šlo o Univerzální stěhovací tornu (kterou Cimrman původně vymyslel pro sibiřské dělníky pracující na stavbě plynovodu jako zlepšení transportu trubek) nebo ukázku ze hry Blbec, která byla náhodně objevena při archeologickém výzkumu jednoho z roverských převisů.

Vytváření kostýmu Pumpy v zimě.
Foto: Kawi

Jak již jsem zmínila, i u ohně probíhaly hry a komu se nezadařilo vybojovat placku přes den, mohl se o to pokusit ještě teď. Třeba s balónky (komu zůstane poslední neprasklý) nebo naopak v soutěži dvojic s jinými podobnými nafouklými věcmi (kdo ho praskne nejrychleji o tělo druhého a bez pomoci rukou). Nečekaný závěr měla soutěž nesoucí jméno slavného polárníka Varla Frištenského, kdy se hráči snažili od okolosedících získat co nejvíce oblečení – byť to byla vlastně soutěž v oblékání, vedla ve výsledku ke striptýzu – ať už hodných dárců a posléze i soutěžících, neboť se započítávalo pouze to oblečení, které bylo při sčítání vysvlečeno a odloženo na hromadu. Nechyběl ani tradiční běh na lyžích kolem ohně doplněný o pinkání míčem (aby nám smutno nebylo). No, a když jste ten míč nechytili a odkutálel se vám až pod skály na dno rokle (jako nám), tak si o vyhrané placce mohli jen nechat jen zdát.

Jedna z večerních soutěží s názvem Varel Frištenský (aneb získej od ostatních co nejvíc oblečení) - o vítězství se popraly slečny, nakonec uspěch slavila Barbucha (úplně vlevo).
Foto: Lucka

Chvíle před zapálením ohně - obr Koloděj,Bystrozraký, princezna Zlatovláska a Pumpa v zimě.
Foto: Přebral

Poslední večerní soutěží byl oblíbený Humusák, kterému na chuti nepomohlo ani vylepšení názvu na Nebeská mana. Letošní mňamkou byly povidla s octem a syrovým vejcem a stejně jako loni je nejrychleji zhtl ostravák Jimro jakoby se jednalo o vynikající zákusek. No, loňské sádlo se šumákem mi přišlo chutnější. :-)

Předávání placky Barbuše, která nakonec získala celkové druhé místo.
Foto: Přebral

Takto nabitý program se protáhl dlouho do noci a vyhlašování celkových výsledků se konalo tak pozdě, že se i vítěz Jura už odebral spát. Škoda, přišel tak o skvělý Cimrmanův nočník s mnoha sofistikovanými vylepšeními (a třeba by se mu ráno i hodil). :-)
Myslím, že se Modré knížky opět vydařily - i účast byla větší než v minulých letech, někdo se zdržel jen chvíli, někdo ani původně nevěděl, že se nějaký oheň koná a pak už zůstal – camrátek bylo připraveno 57 a na všechny se zdaleka nedostalo. A kdo měl to štěstí a nemusel v pondělí do školy či práce, mohl se těšit ještě na dva dny toulání po skalách...

Pohled na oheň ze svahu.
Foto: Kawi

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
155151
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.