VILDA JAKŠ - tramp, boxer a válečný hrdina

úterý 24. duben, 2018 | 2 komentáře | zobrazeno 15734×Michael Antony - Tony

Až se jednou dostanu domů, nechci vidět víc vody pohromadě, než teče v Sázavě pod Medníkem, kde jsem míval chajdu…

V českém filmu Pěsti ve tmě, natočeném v roce 1985 režisérem Jaroslavem Soukupem se jeho hlavní hrdina jmenoval Vilda Jakub, a podoba jména s Vildou Jakšem nebyla náhodná.
Vilda Jakš se narodil 25. dubna 1910 v Bratčicích u Brna. V době dospívání odešel do Prahy ke svému strýci, vyučit se čalouníkem. Zde se seznamuje s trampingem a začíná jezdit do skal kaňonu Zlaté řeky - Sázavy, kde v roce 1928 poprvé boxuje a to při stavbě srubu Harward.
Jeho kamarády inspirovali zatlučené kůly k vytvoření ringu a vyhlášení boxerského turnaje. Soupeřem Vildy Jakše se stal metrákový chlap, povoláním řezník, ale mrštný Jakš mu neustále zasazoval spoustu úderů. Nakonec to dopadlo tak, že naštvaný řezník použil zakázaný úder ze shora do hlavy a Jakše omráčil.
Tato epizoda však Vildu Jakše neodradila. Naopak, přihlásil se do boxerského klubu, zprvu boxuje jako amatér, ale po několik letech se profesionalizuje. Stává čtyřnásobným mistrem Československa ve střední váze a vyhrává 28 utkání v řadě. Je známou osobností, jeho tvář figuruje na titulních stránkách tehdejších časopisů.
V této době se zároveň stává majitelem chajdy Kansas, v sázavském kaňonu pod Medníkem.

Na své chajdě v kaňonu Sázavy. Vilda Jakš sedí dole vlevo, vedle něho je jeho životní láska, herečka Lola Hermannová
Foto: Oldřich Straka

Jako první československý boxer bojoval o titul mistra světa a to v Paříži v roce 1936 proti úřadujícímu mistru světa Marcelu Thilovi (zápas sledovalo 20 000 diváků). Bohužel neúspěšně, ale tehdejší český i francouzský tisk hodnotil jeho výkon velmi vysoko. Sám Marcel Thil Vildovi Jakšovi prorokoval velkou boxerskou budoucnost.
K té však již nedojde.
Po okupaci Československa opouští Vilda Jakš republiku a složitou cestou přes Itálii se dostává do Francie, kde je odveden, a po porážce Francie pokračuje dál do Anglie. Zde se stává palubním střelcem u československé 311. bombardovací perutě. Po patnácti bojových letech byl raněn a odvelen do zázemí, jako instruktor střelců. Zde však dlouho nevydrží, prý kvůli hlasům obviňující ho ze zbabělosti a znovu se dobrovolně hlásí do bojových akcí k jeho peruti, která byla mezitím převelena k Pobřežní stráži - tedy k honům na ponorky.
21. srpna 1943 při operačním letu nad Biskajským zálivem objevila Jakšův Liberátor letka německých dálkových stíhačů a sestřelila ho do hlubin moře. Těla posádky nebyla nikdy nalezena. Sestřelen je i jeden z německých útočníků, Vilda Jakš nedal svůj život zadarmo. Stal se držitelem Medaile za chrabrost a Československého válečného kříže. V roce 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Na zdi rodného domu v Bratčicích u Brna visí pamětní deska s třemi jmény. Kromě jména Vildy Jakše jsou zde i jména jeho bratra Jožky, člena ilegální odbojové skupiny KSČ - umučeného v Mauthasenu a otce Josefa Jakše, padlého v 1. světové válce.