Trampské hudební vykopávky II.
pondělí 15. prosinec, 2014 | 1 komentář | zobrazeno 5548×Michal Kupsa - KapsaMožná jste již zaznamenali první díl Trampských hudebních vykopávek, ale přesto si úvodem dovolím stručně zopakovat záměr této série článků, kterým je najít a zaznamenat zapomenuté, nebo skoro zapomenuté trampské písničky. Nyní jsem konečně zpracoval i druhý díl, na který jsem se dost těšil a který bude pro změnu ve veselém tónu. Humor totiž k trampingu neodmyslitelně patří, a proto existuje i celá řada veselých trampských písniček. Na potlachu T.O. Jasinka jsem se setkal s kamarády Šeďou a Dikem z S.T.O. Monsun, kteří mi do tohoto seriálu trampských vykopávek ochotně nabídli velmi pěknou a veselou písničku Vodník, kterou již roky společně hrávají na vandrch i na trampských akcích. Při té příležitosti jsem kamaráda Dika (současný guvernér, kronikář a pokladník S.T.O. Monsun) taky trošku vyzpovídal, aby mi něco řekl nejen o této písničce ale taky o historii jejich osady S.T.O. Monsun.
Kamarádi Šeďa a Dik z S.T.O. Monsun - na potlachu T.O. Jasinka v létě 2014.
Ahoj Diku! Jak jste vůbec přišli k písničce Vodník?
Ahoj Kapso. Kde jsme přišli k písničce „Vodník“? Dva z mých bratrů Jiří Nekuda – Ready a Jindřich Nekuda – Ňuňa, byli ochotnickými herci v divadle Semilasso v Králově Poli. Společně s dalšími herci si založili osadu Sedmé laso. Tato parta, tak jako většina herců, měli rádi recesi a hojně ji používali i v písničkách. A od těchto lidiček jsme jako jednu z několika přebrali i písničku Vodník. Nevím, které z těch písní jsou původní a nebo také přejaté. Písničku Vodník hrajeme od roku 1962 a mohu jen říct, že dodnes je od kamarádů pořád žádaná. I po padesáti létech co trampuji, jsem tuto písničku od někoho jiného neslyšel. Autorem některých písní byl ing. Jirka Košík – Šmodrcha. Výborný muzikant a později kapelník hudebního uskupení "Kapela z muzea". Vyráběl si historické nástroje jako Niněry, vozembouchy a jiné, které ani nedovedu pojmenovat. Právě kvůli originalitě nástrojů si ho vybrala Česká televize v jednom pořadu. Produkoval historické písně typu "Jel Kudrna okolo Brna" a to již nebyla trampská cesta a i když nás do skupiny lákal tak jako trampi jsme pro jeho nadšení už neměli pochopení. Pokud se jedná o písničky co hráváme, tak samozřejmě velká kopa z toho jsou Ryvolovky, ale také od Jarky Motla, Vorlíčka, Jirky Procházky – Cancáka, Blahoše Burgra, Jožky Jégra a v neposlední řadě překrásné písničky z dílny Vladimíra Staňka – Rolfa a J. Fládra. Na závěr se omlouvám těm autorům, které hrajeme a teď jsem na ně nevzpomněl.
Můžeš mi taky prosím říct stručně něco o historii S.T.O. Monsun?
No, Kapso, to je dosti problematický úkol, vmáčknout historii padesáti let života S.T.O. Monsunu do nějaké krátké odpovědi. No zkusím to tedy. Spojené trampské osady Monsun byly založeny 24.1.1963 v Pisárkách v restauraci "U Skřípalů". Zakládající trampské osady: Skalní Jestřábi, Toulavý Pardál, Rikatado, Čertova Rokle, Tygři, Netopýr, Výři, Kondor, Rio Grande, Slon, Divocí Kanci, Gryzzly, Bilý Kajman, Zlatý Roh a spousta samotářů. Proč se spojovaly osady do tohoto celku? Jsme poválečná generace a prožili jsme padesátá léta povinnými pionýrskými schůzkami, prvomájovými průvody a různými demonstracemi. Po ukončení povinné školní docházky a přidělení občanského průkazu, jsme začali být svými pány, rozhodujícími se, jak dále naložit se svým životem. A tady jsme se potkali s kamarády a svobodným rozhodováním jak využít svůj volný čas. Našli jsme se v trampingu. Tehdejší tisk o nás psal jako o individuích bez intelektuálních zájmů, poflakujících se a soustavně se opíjejících. Každý z trampů, kteří prožili první polovinu šedesátých let by mohli vyprávět o represích Veřejné Bezpečnosti proti trampingu. Tyto skutečnosti nás naopak spojovali tím víc, čím represe rostly. A tak došlo k spojení osad za účelem organizování sportovních a kulturních akcí.
Smolda s cyklostylem - takto vznikal časopis Tulák.
Prvním počinem v rámci Spojených osad bylo, že jsme začali vydávat časopis „TULÁK“. Svoji svobodu tímto ohrožovali kamarádi z osady Rikatado. Tiskový materiál byl v té době hlídán stejně jak zbraně a taky tomu odpovídaly i tresty. V hlubokém utajení po ukončení pracovní doby, když se vyprázdnily kanceláře, jsme měli k dispozici služební rozmnožovací stroj. Kůži na trh nesli kamarádi Stanislav Tomšej – Fika, Vladimír Švábenský – Bylinka, Jaroslav Nekuda – Dik. Později jsme získali od kamaráda Oty Hostáně cyklostyl. Po založení Svazu Brněnských osad jsme vydávali Tulák jako časopis SBO. V roce 1966 osada organizovala první "Večer trampské písně" ve Štěpánově. Dalších osm ročníků se konalo v Ujčově. V roce 1974 kdy byla normalizace nejtvrdší, byli jsme já a Jožka Jégr, jako vydavatelé časopisu Tulák pozvání na hospodářskou kriminální služebnu kde nám bylo důrazně nařízeno zastavit vydávání Tuláka. To stejné se stalo i mně při vyřizování povolení pro "Večer trampské písně v Ujčově", ve Žďáru nad Sázavou. Tulák jsme začali vydávat ještě v roce 1990, tentokrát ho nezničila státní moc, ale ekonomická problematika. V dalších letech se osada soustředila na sportovní akce a organizovaly se turnaje ve fotbale, nohejbalu, volejbalu a v trampské netradiční hře ve "Špačku" neboli "Vajgl". Každoroční akci osady byl "Velký vandr", kterého se účastnily celé rodiny i s dětmi a s námi na tyto akce jezdili i kamarádi z jiných osad.
V roce 2013, v Železném, kousek od Tišnova, oslavila osada padesátým výročním ohněm dobu svého trvání. Organizačně neměla S.T.O. Monsun šerifa a to z toho důvodu, že ho měla každá osada, která vstoupila do Spojených osad. Spojené osady zastřešoval na dva roky volený guvernér. Z nejaktivnějších členů S.T.O. byli voleni členové "rady starších" a zároveň byl volený pokladník. K aktuální době byly ustanoveny pravidla pro činnost, pod názvem "Stanovy", které každý vstupující podepsal.
A co symbolika osady, proč jste zvolili název Monsun?
Proč zrovna Monsun? Tak jak monsunové větry půl roku vanou z pevniny na moře a druhou polovinu z moře na pevninu, tato symbolika vyjadřuje naše výjezdy pravidelně do přírody a návraty domů. Monsunové větry přináší na pevninu vláhu, v tom je symbolika našeho přínosu kultury a sportu do trampingu.
A co nastupující generace Monsunů?
Pokud jde o muziku, tak Tomáš Buriánek, Víťa Buriánek, Petr Švábenský, Aleš Macků a Milan Macků pokračovali v trampské písní pod názvem Monsun a později se toto hudební uskupení pod vedením Víti Buriánka transformovalo do skupiny Přístav.
Diku, díky za skvělé a zajímavé vyprávění a zase někdy ahoj!
Rádo se stalo, ahoj!
-
No a tady je již samotná písnička Vodník:
Ještě jednou posílám veliké díky stále aktivním trampům Dikovi a Šeďovi, za jejich trpělivost a ochotu podělit se s kamarády o málo známou, ale hezkou a veselou písničku. Závěrem přikládám ještě text a akordy, abyste si Vodníka mohli případně sami také zahrát někde na vandru nebo na potlachu:
Vodník - text a akordy.
Na úplný závěr ještě jednou opakuji výzvu:
Pokud znáte nějakou pěknou trampskou vykopávku a jste schopni a ochotni mi ji zahrát, tak velmi uvítám vaši spolupráci a můžeme spolu spáchat další pokračování. Zde také současně musím uvést, že z toho nechci dělat žádnou soutěž o tom, kdo je lepší muzikant. Moc rád uvítám pomoc každého, kdo bude chtít přispět a je úplně jedno, jestli půjde o profíka, který má za sebou hromadu vydaných CD, nebo zda to bude prostě "jen" nadšenec, hrající "pouze" na vandru jen tak pro radost. Podstatný je pouze výsledek, kterým není poměřování sil, ale záchrana zapomenutých trampských písniček. Pokud se tedy budete chtít přidat, tak předem moc děkuji. Podmínky jsou jen dvě:
- Písnička musí být aspoň trochu trampská.
- Musí to být skladba, která nikdy nevyšla na žádné desce (nebo si to o ní aspoň myslíme). :o)
Předem moc děkuji a těším se na vaše ohlasy a reakce.
Kapsa, T.O. Mňouci + Sa-Jó.