Tramp, skladatel a písničkář ARNOŠT MOŠNA - HAMLET

Na jaře 2.dubna to bude 41 let co nás navždy opustil věrný tramp, skladatel a písničkář kamarád Arnošt Mošna “Hamlet“ (nar. 6. května 1912), zakladatel osady Zapomenutých.

Dechnička: Pepa Braun - Buřt, Arnošt Mošna - Hamlet a Jenda Korda

O založení osady Zapomenutých píše Arnošt Mošna v knize Vaška Fliegla „Grizzliho“ „Hospůdko, hospůdko, malá“, která vyšla v roce 1966: „No, my jsme potom tu partu dali dohromady pod tím Černým vrchem, udělali jsme tu naší osadu a já takřka v osmnácti letech opustil Svatojánské Proudy a v roce 1929 se odstěhoval do Mnichovic. Bylo to fajn holý pole a tak jsme se dali tenkrát ke Stránčicím. Byl nás houf, asi 20 kluků. Hledali jsme místo na postavení boudy a jeden chlapík nás poslal kolem rybníka do malý vesničky k ňákýmu panu Mlchovi. Prej maj hospodu a von je policajt v Praze. No zabloudit jsme nemohli. Přišli jsme do Menčic a hledáme hospodu. Já si představoval ňákej barák s nadpisem hostinec u Mlchů, ale kde nic tu nic. Pak jsme se doptali a vona to malá chaloupka na spadnutí, došková střecha a vevnitř veliká pec, eště sami pekli chleba a čtyři židle. To bylo všechno. Ale ta pec nám byla dobrá, hned tu první zimu, to byly ukrutánský mrazy. A tak jsme na ní většinou přespávali. Ten hostinskej, jinak policajt v Praze nás poslal do údolíčka, čistýho, krásnýho a úplně opuštěnýho. No bylo to něco nádhernýho. Jediná chajda z nehoblovaných prken, takhle dávaný přes sebe, byli to kluci z Libně a jejich chajda „Askalon“. Postavili tu boudu z jara (1929). No a to je tam, co jsme dosud. Osada Zapomenutých. My jsme tam totiž jeli podruhý a vůbec jsme to nemohli najít. No a když jsme potom hledali název pro osadu, tak jsme si vzpomněli na osadu Zapomenutých.Osada to byla slavná. Sport všeho druhu, fotbal, ve volejbale to byla první liga, já tam měl druhou chatu. Máme tam hospodu na Klokočný říkáme „Na Klokajdě“. To je vyhlášená hospoda, choděj tam trempíři z Údolí Raků, to je asi 130 chat, ze Zaječí, ze Svojetic i Mnichovic. Já tam chodím většinou ve středu, kdy se tam scházejí trampští důchodci. Zpívají se tam naše starý písničky a pěstujou různý vyprávěnky a vzpomínky. V sobotu tam hraje asi pět part. A kolikrát hráli všichni dohromady. Jako u Matěje. My vůbec moc tu hospodu nepěstovali. Jen tak jednou, dvakrát do měsíce. Ale měli jsme na osadě celou kapelu. Vedl jí Tonda Baše. Trumpety, pozoun i saxofon a taky Havajku. Každou neděli byl koncert“.
Od roku 1954 byl členem souboru Dechnička společně s Jendou Kordou, Jirkou Chrástem – Kapustou, Josefem Braunem – Buřtem. Dechnička na pódiích nesledovala vyšší umělecké cíle, její charakter v nelehkých 50. letech byl spíše zábavný a parodistický. Přesto patřila k oblíbeným hostům trampských pořadů a za 15 let existence zaznamenala dokonce i spolupráci se zájezdovou skupinou Československého státního filmu. Po úmrtí Jirky Chrásta vzniklo trio Dechničkáři.

Dechnička na Ztracence 1956
Arnošt Mošna druhý zprava

V roce 1954 složil Arnošt Mošna hudbu k známé trampské písni Vzpomínka na Svatojánské proudy (text složil Jan Korda) a věnovali ji k 35. Výročí osadě Utah z níž pocházel Jirka Chrást a která měla svůj původ ve Svatojánských proudech a poprvé byla veřejně Dechničkou zpívána na výročním potlachu osady Utah. Dále složil hudbu k písním Jana Kordy Měsíční údolí, Až zakrouží Albatros, Už nejsi Nevado, Osado zpívej, Zlaté dno, Nezanikej písničko, Osadní slib, Vím o údolí, Nezanikej písničko, Volá kapitán, Zelený kruh, Už je tomu dávno, U nás na osadě, k písním Ladislava Jacury Pod modrým nebem (1940) a Dědeček Vojta král (1966). Dále složil hudbu k známým polkám Na Vlachovce (Padla facka na sále), Veselý kraj, Břevnovské mládí, Vlachovka, Košířská polka, Ťuky, ťuky, ťuk, Pod modrým nebem, Okolo Rokytky, Les mlčí dál, Vzpomínkový valčík. Dále působil jako publicista a porotce na Portě v roce 1968.

Z historie Spojených Osad Údolí Raků
Milan Gaper

-------------------

Dechnička na Kačáku, na chatě Pepy Brauna - Buřta

Dechnička v Lucerně