Tady si slíbili věrnost aneb po stopách Železničního trampingu
pondělí 15. červenec, 2019 | 1 komentář | zobrazeno 10834×Michael Antony - Tony„Co to je támhle na tom smrku?“ ozval se Fredy, když jsme leželi u zarostlého ohniště starého nepoužívaného trampského kempu poblíž řeky Sázavy a vyhřívali se na jarním sluníčku. Podívali jsme se, kam ukazovala jeho ruka a opravdu, vysoko na mohutném kmeni stromu bylo připevněno jakési malé „kolečko“. Moc vysoko. Nicméně technika pomohla a na zvětšené fotografii v digitálním fotoaparátu bylo možno rozpoznat, že jde o rozklepanou konzervu, ve které je hřebíkem vydírkován nápis TADY SI SLÍBILI VĚRNOST RENÉ S LIBUŠKOU 1959.
A přítomný kamarád Kim se hned hluboce dojal…
Den předtím jsme totiž s Paběrkami vyjeli na vandr po stopách Železničního trampingu na trati Posázavského pacifiku, jak nám Kim s Fredym cestou oznámili. Vystoupili jsme z lokálky na lesní zastávce, ocenili pohostinnost místní hospůdky v pustině, kde by ji nikdo nečekal a vyrazili podél trati i přes kopce na staré, již zaniklé kempy. Kim nám vyprávěl o tom, jak zde koncem padesátých let začal trampovat coby učeň trampského řemesla, o tehdejším trampském životě podél kolejí a vše zakončil tím, jak přišel na svůj první potlach zde pořádaný a tamní šerif, když viděl nováčka, si ho vzal stranou, dovedl k trati a naučil ho poslouchat jedoucí vlaky podle zvuků v kolejích - za jak dlouho přijedou, ze které strany, aby vše zakončil slovy: „Tohle si kamaráde zapamatuj, to budeš potřebovat celý život!“
No, a tím se dostáváme zpátky k začátku, myslím, že není těžké uhádnout, jak se jmenoval dotyčný šerif a jeho dívka a proč se Kim dojal, když po sedmapadesáti letech stál pod připomínku svých trampských začátků.
Ono to opravdu bylo dojemné…