Po stopách zmizelé klubovny Údolí děsu

Když jsem nedávno dostal možnost pročíst si kroniku známé osady Údolí děsu, zaujal mne tam mimo jiné jeden detail – osada si v roce 1943 vystavěla v pražském Braníce klubovnu s hřištěm. V té době nešlo o nic výjimečného, řada osad s převahou pražských členů měla ve městě nějaké zázemí. Za Protektorátu navíc mnoha z nich kvůli různým válečným omezením nezbývalo než přesunout část svých aktivit blíže k domovu. Protože bydlím v Podolí a ze starých fotografií bylo patrné, že se klubovna nacházela hned někde v sousedství, zkusil jsem zapátrat, zda po ní něco zbylo.

Osadní klubovna

Vltavu v těchto divokých teritoriích mezi Vyšehradem a Modřany lemuje asi čtyři kilometry dlouhý pás vrbiček, vodáckých loděnic, autokempů, hostelů, kluboven různých oddílů, sportovišť i ošuntělých areálů různých firem. Probíhá tudy významná a rušná cyklostezka, vedle ní běží široká Modřanská ulice s tramvajovou tratí a za ní už se zdvihá souvislejší zástavba stoupající do svahů Kavčích hor, Dobešky a bezejmenných vrchů nad branickým pivovarem. Díky starým fotkám bylo ale možné pátrání trochu zúžit, plácek se musel nacházet někde proti Žvahovu, pod Branickou skalou.

Dvojstrana z kroniky o budování klubovny

Z toho vyplývalo, že z klubovny dnes asi moc nezbývá – úzký prostor mezi bývalým lomem, kde za války nacisté kutali podzemní továrnu, a pobřežím z většiny zakrývá již zmíněná širokoproudá Modřanská. Podle fotek tam někde býval docela výrazný statek s nízkou budovou blíže k řece, prošel jsem ale ta místa dvakrát pěšky a nenašel nic, co by alespoň trochu připomínalo staré snímky. Ke slovu tedy přišly válečné a předválečné ortofotomapy, historické mapy uliční sítě i dobové fotografie Branické skály na webu České geologické služby. Nakonec se mi podařilo klubovnu Údolí děsu najít s přesností na pár metrů.
Pronajatý plácek s osadní boudou ležel na souřadnicích N50,04230 E14,41082. Když půjdete po cyklostezce od benzinové pumpy naproti konci Podolské ulice a budete počítat sloupy tramvajového vedení počínaje tím u výjezdu, u čtvrtého z nich jste na místě. Dneska je tam pod cyklostezkou taková nijaká, trochu zanedbaná travnatá plošina, která se opírá o vysokou říční navigaci. Původní úroveň terénu už se nutně změnila navážkami ze stavby Modřanské a po klubovně tu není ani stopy.
Možná.
Když se totiž nakloníte přes zeď říční navigace, která z větší části původní a osadníky pamatuje, všimnete si, že do ní pronikají různá okénka a klenuté kobky polozasypaných sklepení nebo průchodů. Vlézt se tam nedá, je to celé zasucené navážkou, ale občas se nad nimi terén trochu propadá. Z toho důvodu jsou dva z těchto sklepů ohrazeny i na povrchu. Jeden z nich má žluté zábradlí. A pod ním na říčním břehu leží povalený silný, dutý kovový sloup zasazený do nepravidelně litého betonového podstavce, který sem spadnul odněkud shora. Beton je velmi kutilského ražení, s říčními oblázky namísto kvalitního písku. Nemůžu to říct na sto procent, protože už leží kousek stranou a podle fotek se jasně určit nedá, ale možná jde o poslední zbytek osadního volejbalového hřiště.

Samotná klubovna ale zubu času nepodlehla. Jak upozornil po vydání první verze tohoto článku Mirek Krucký, po válce ji členové osady rozebrali a přemístili do Údolí děsu, kde stojí dodnes. Hřiště k ní ale už nepřiléhá.

Jan Pohunek - Přebral

Plácek před výstavbou klubovny. Sloup vpravo asi není ten, který leží u řeky, protože má navíc žebříček, ale nejspíš měl i jednodušší protějšek

Pohled směrem k Branické skále, dnes je tu jen Modřanská ulice a i původní tvarování terénu s drobnými skalními výchozy, ze kterých osadníci stavěli zídky, zmizelo

Hřiště a zaniklý dvůr s výchozy vápence

Poloha hřiště na ortofotomapě ze 40. let

Dobová fotografie Branické skály z protějšího břehu s vyznačenou polohou areálu hřiště a klubovny

Přibližně v místech klubovny dnes

Současný pohled z místa hřiště k Branické skále

Tady někde stával statek

První kobka od severu, zazdívka je z roku 1959

Druhá kobka

Třetí kobka, už vzdálenější. U této je sloup

Sloup

Ukotvení sloupu

Poslední, nejjižnější kobka

Současné umístění chaty v Údolí děsu.
Fotografii poslal Mirek Krucký

Současné umístění chaty v Údolí děsu.
Fotografii poslal Mirek Krucký

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
8201320
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Čiksika
To je zajímavé. Maličký kousek od toho místa jsme měli v první polovině 70. let u Vltavy klubovnu oddílu Neskenon. Ale z ní nezbylo vůbec nic, dnes tam je Barrandovský most.
Krtek
Ty jo, dobrá práce!
Tony
Přebral už má slíbenou fotku současného stavu přestěhované klubovny a hned jak jí bude mít, tak to sem bude doplněno.
František Medek
Chatu od osady koupil kamarád Josef Císař a postavil si jí v Kodě v Údolí děsu nad penzionem rodiny Štorchů.