Písnička na víkend: ALABAMA (Paběrky, Bílé skály)
středa 26. říjen, 2016 | 4 komentáře | zobrazeno 5643×Jan Frána - HafranHistorie příběhu, o kterém ve dvou verzích pojednává dnešní písnička, se datuje do dob války Severu proti Jihu.
Boje v této občanské válce probíhaly nejen na souši, ale i na moři. Jih, vždy spíše orientovaný na zemědělství, trpěl nedostatkem výrobních kapacit a proto se při budování svého loďstva, na rozdíl od průmyslového Severu, musel spoléhat na zahraniční dodavatele. Námořní velmocí číslo jedna byla v té době Anglie. Té sice její vlastní zákon zakazoval dodávat zbraně válčícím stranám, ale její loděnice jim mohly bez problému dodávat lodě obchodní
Jednou z nich byla i CSS Alabama, kterou postavily loděnice John Laird and Sons v Birkenheadu. Stalo se tak 15. května 1862, pod jménem Enrica opustila Anglii, aby 24. srpna byla zařazena do služby v Confederate States Navy. Konstrukcí to byla dělová šalupa a po svém vyzbrojení na Azorských ostrovech se vydala na lov.
Na kapitánském můstku stál Raphael Semmes, veterán z vály proti Mexiku, kde působil na lodi USS Raritan, poté kapitán už konfederační lodi CSS Sumter, s níž připravil Unii o 18 obchodních lodí.
Kapitán Semmes se tužil i na můstku Alabamy, Pod jeho velením plula k pobřeží Severu, odtud do Karibiku, k Mexiku, zpět do Atlantiku a na jih k pobřeží Brazílie. Tam se stočila na východ, obeplula Afriku a dostala se do Indického oceánu a do jihovýchodní Asie. Tam se otočila a Malgašským průlivem se vrátila kolem Mysu Dobré Naděje k pobřeží Brazílie a pak k břehům francouzským, k přístavu Cherbourg. Zajímavostí je, že po svém vyzbrojení pod vlajkou jihu nikdy nezavítala do žádného konfederačního přístavu a její posádku tvořili cizinci, zejména Angličané.
Během své anabáze zajala celkem 65 obchodních lodí Unie, z nichž většinu vzápětí potopila, zbytek buď propustila za výkupné, prodala nebo předala loďstvu Konfederace. Zničila i jedno bojové plavidlo Severu, kolesový parník USS Hatteras.
Veleúspěšná činnost Alabamy byla pochopitelně trnem v oku US Navy, které za ní vyslalo dělovou šalupu USS Kearsarge. Ta svého protivníka zastihla právě u francouzského přístavu, kde se Alabama marně dožadovala doplnění zásob a paliva.
Kapitán Kearsarge John Winslow zaslal kapitánu Semmesovi výzvu k bitvě, kterou on přijal. Tato bitva vstoupila do historie několika zvláštními okolnostmi. Předně, oba kapitáni se znali, ve válce proti Mexiku sloužil společně na lodi Raritan. Za druhé, pevně si dohodli pravidla boje i čas, kdy k němu dojde. Francouzi jim na to vyčlenili prostor na moři vzdálený 6 mil od pobřeží, aby jejich střelba neohrozila diváky, kteří tohle ohlášené válečné divadlo přišli sledovat. Další obecenstvo sledovalo z četných lodí okolo bojiště. V roli sekundanta, dohlížejícího na korektní průběh duelu, jak vystřiženého z příběhů soubojů na kolty z Divokého Západu, pak bylo francouzské válečné plavidlo Couronne.
Vše vypuklo v neděli, 19.června 1864. Alabama vyplula z přístavu a zahájila palbu, Kearsarge platbu opětovala. V bitvě se pravděpodobně projevila únava konfederačních námořníků i opotřebovanost lodi. Během hodiny byla Alabama vážně poškozena, nabírala vodu a její kapitán vyvěsil bílo vlajku. Kearsarge zastavila palbu. Kolem poledne šla jižanská loď ke dnu. Během boje a potopení zahynulo 25 jejích námořníků, další byli raněni. 41 námořníků i s kapitánem vylovila anglická parní jachta Deerhound, z jejíž paluby souboj sledovali diváci, dalších 68 pak bylo zajato samotnou Kearsarge. Kapitán Winslow je později ale všechny propustil.
Poválečné osudy kapitánů byly značně odlišné, kapitán Semmes po válce dožil život jako učitel a spisovatel, kapitán Winslow udělal v námořnictvu oslnivou kariéru, když se stal admirálem a velitelem Pacifické eskadry.
V roce 1984 byla Alabama objevena na dně LaManche, nedaleko Cherbourgského přístavu.
Zdroj: Radio Dixie
Jak už to v té době bývalo, o takové události zákonitě musela vzniknout píseň. V pramenech je uváděna jako tradicionál, autor je skutečně nedohledatelný. V našich končinách jsem objevil dva různé texty, v následujícím videu si je můžete poslechnout oba v podání kapel Bílé skály a Paběrky (od 1:45)
Pro srovnání doplňuji i americký originál:
A ještě jiná píseň o tomto střetu dvou lodí – opět v originále
Na závěr připojuji i oba české texty, které jsem objevil na www.velkyzpevnik.cz
Alabama
Paběrky Marko Čermáka/tradicionál
D A7
Alabamu, tu až po špici, hou Alabama hou,
D G D A7 D
postavili britští dělníci, hou hou Alabama hou.
2.
Starej Lejvrt a jeho dělníci, hou Alabama hou,
Liverpúl jí dodal munici, hou hou Alabama hou.
D A7 D
R: Hou Alabama hou Alabama hou,
D A7 D
hou Alabama hou Alabama hou.
Od západních skal pak vyráží
škodit Linkolnově tonáži.
Potom do Šerbúru zamíří
kupčit s tamějšími handlíři.
R: Hou...
Když se Kirsáž zaskvěl na moři,
každý věděl, kdo dnes pohoří.
Jenom se mužstvo u děl rozhlídlo,
měla v tahu příď i kormidlo.
R: Hou...
Tam na čtvrtém stupni bez tří mil
Kirsáž Alabamu potopil.
R: Hou...
--------------------------------
Alabama
C C7
1. Takovou loď jsem nikdy snad
F G G7
za dlouhou plavbu svou,
C C7
neviděl vlny probírat
F C G7 C
(:Hou hou Alabama hou :)
2. Na tři míle před náma
s pyšnou přídí svou,
houpe se a namáhá
(:Hou hou Alabama hou :)
3. Dvaatřicet děl se točí
na nás hlavní svou,
až přecházejí oči
(:Hou hou Alabama hou :)
4. Teď se Alabamě prohnal
kartáč palubou,
co neplave je na dně
(:Hou hou Alabama hou :)
5. Raněný jsme obvázali,
mrtvý na dně jsou,
cestou jsme jim zpívali
(:Hou hou Alabama hou :)
6. Teď už líně Alabama
mizí pod vodou,
je to hoši za náma
(:Hou hou Alabama hou :)
Všech 104 předchozích Písniček na víkend najdeš ZDE!
Sedám k poště a odkaz posílám všem bývalým STOPAŘŮM do OSTRAVY.