PÁTRÁNÍ PO OSADÁCH - bílá místa na osadní mapě

S výzvou o pomoc při zajištění podkladů se na redakci našeho magazínu se obrátil Martin Maršálek, autor knižní edice Osadní toulky.
V rámci stejnojmenného projektu pátrání po předválečných trampských a sportovních osadách a jejich historii se specializuje zejména na největší oblast s výskytem těchto osad, středočeskou lokalitu. V hledáčku jsou usazené osady, které disponují chatami, případně i hřištěm. I takových ve zmíněné lokalitě najdeme téměř tři stovky.

Řada osad je poměrně dobře zmapovatelná, protože u nich lze dohledat dobové písemné dokumenty osady (kroniky, knihy zápisů ze schůzí, pamětní knihy, seznamy členů, platby příspěvků, výroční zpravodaje, stanovy, články v dobovém tisku), úřední písemnosti (přehledy majitelů chat, žádosti o povolení stavby…), dobové fotografie a také žijící pamětníky, často potomky zakladatelů osady.
Jsou ale i osady, kde některé z uvedených typů podkladů nebo pamětníků chybí a přes veškerou snahu je obtížné o předválečné historii osady cokoli zjistit. Dobové podklady osady nebo archivy obcí se ztrácí, pamětníci umírají… Které osady k takovým patří?
V povodí Sázavy je to Zlatá řeka. Osadu stejného jména nalezneme od roku 1937 na střední Kocábě nad Novým Knínem a potomci zakladatelů uvádí, že původně měla vzniknout na řece Sázavě. Osada Zlatá řeka z Poddubí, či spíše Zlenic, o které píše v Dějinách trampingu Bob Hurikán, už více než 90 let neexistuje. Problémem je, že při porovnávání jmen tehdejších osadníků ani jedno jméno nenajdeme u druhé osady a nelze tedy propojení dovodit.
Na Kocábě také v roce 1931 vznikla někde v malém údolí osada Athabasca, čítající min. dvě chaty. V „podezření“ jsou Suchý důl pod a Luh (Loužek) nad osadou Askalona, kde najdeme chaty tohoto stáří. Další osadou, která měla být výše proti proudu Kocáby, je Sonoma. Měla několik chat a účastnila se mj. brdských lehkoatletických přeborů v polovině 30. let. Od konce 30. let ale informace o ní mizí.

Jsou také osady, které prošly dokonalou obměnou. Typický případem jsou povltavská osada Údolí sporů pod Krňany a posázavská Rychlá řeka pod Kamenným Přívozem-Hostěradicemi, které zasáhlo vysídlení území pro německou armádu v roce 1942. Na rozdíl od podobně postižených osad se ale sem zakladatelé nevrátili a noví osadníci si po válce postavili své chaty na podezdívkách těch původních. Kompletní obměnou osadníků v době války si prošla i osada SOÚD Vodopády v okolí Bubovických vodopádů nad Srbskem, osada Orlík na Zahořanském potoce a osada Zlaté údolí u Březové-Oleška.
K málo probádaným patří povltavské osady, které se roku 1938 stěhovaly níže po proudu z pravého břehu řeky, dnes zatopeného vodami ÚN Štěchovice. Patří k nim osada Good Luck a osada Sumter (též osada Mandát). Nad dnešním tělesem hráze přehrady byly i další osady s názvy Kanada, Spořilov, Devon, Dawson. I tady je k dispozici jen minimum předválečných podkladů.
U některých osad známe historii prvních dekád dobře, ale chybí zejména fotodokumentace z těchto dob. K takovým patří osada Delaware u Jíloviště, osady Kansas a Dashwood na Kocábě, osada Rujana na Loděnici, osada Ariana na Radotínském potoce, osady Orang, Club Údolí ticha, Spojené osady Údolí slunce a Na Zlatých dolích na Sázavě, osady Dravá peřej (dnes Bílé skály) a Zlaté slunce na Vltavě, Spojené osady podolské na Zahořanském potoce. Naopak písemné podklady chybí např. u osady Ervet u Škvorce. Podklady chybí i k seskupení trampských osad v Pikovicích nad začátkem Posázavské stezky.

.

Jmenované osady jsou kandidáty na zařazení do některého z dalších dílů edice Osadní toulky. Podrobnější informace o nevyjasněných osadách najdete v odkazu Pomozte s pátráním na stránce Osadní toulky. Pokud k osadám budete mít dobové podklady, kontaktujte prosím autora projektu na e-mail redakce@osadnitoulky.cz

-----------------------------------------------