OSMERO POHÁDEK PRO TREMPULATA

Konečně je tady knížka určená našim nejmenším trampům, plná pohádkových příběhů z vandrů z mnoha trampských teritorií. Hlavní postavou pohádek je malý Jiřík, který jezdí se svým otcem na vandry a zažívá různá dobrodružství, při nichž je jeho průvodcem skřítek Voštináč.
Trempulata se dozví, jak Jiřík s Voštináčem čerpali mlhu v Lužických horách a barvili listí na Roverkách, na Křivoklátsku budili jarní bejlí, v Zadní zemi otevírali dveře létu, rozbíjeli kroupy v Jizerských horách, řídili z lesa letový provoz nad Kokořínskem, zasklívali louže a zašívali mraky na Brdech. No a dospělí, až budou po Večerníčku (nebo u ohně) před spaním tyto pohádky číst, si připomenou mnohá vandrovní místa, které budou jistě znát.
Autor pohádek Tomáš Racek – Tom dotyčná místa nejdřív provandroval, než o nich začal psát a je to vidět.
Vše je navíc psáno laskavým jazykem a doplněno úžasnými ilustracemi Moniky Narovcové.

Knihu vydal Tom vlastním malonákladem v počtu 200 výtisků před necelými třemi týdny a nyní jich zbývá už jen pár desítek, tak kdo by chtěl svým dětem či vnoučatům - prostě trempulatům - koupit hezký dárek, měl by si pospíšit. Možná sice bude na podzim dotisk, ale to teď ještě není zatím jisté.

-----------------

Pro zájemce o OSMERO POHÁDEK PRO TREMPULATA

Kniha stojí 220 Kč (plus poštovné doporučeně a 7 Kč za bublinkovou obálku) a je vytištěna na křídovém papíře.
Objednat si ji můžeš přes náš e-obchůdek a to ZDE
Nebo si napiš přímo na náš mail: trampsky-magazin@centrum.cz

Jak barvili listí
„Táto, táto,“ vrtěl se Jiřík nespokojeně ve svém malém spacáku.
„Ty ještě nespíš?“ podivil se táta.
„Tati, je přece říjen,“ ujišťoval se Jiřík.
„No samozřejmě, že je říjen,“ odpověděl táta, který se do té doby tiše koukal do ohně a pil černý čaj s kapkou rumu ze zeleného plecháčku. Do Roverských hor vyrazili tento říjnový víkend jen sami dva.
„A kvůli tomu nespíš?“ divil se znovu táta.
„Říkal jsi,“ stěžoval si znovu Jiřík, „že až pojedeme na vandr v říjnu, bude všude barevné listí. A zatím to skoro není vidět.“ Táta se usmál a sáhl do kapsy od maskáče a vytáhl svojí čelovku. Posvítil vzhůru přes klenbu převisu do korun nejbližších stromů a …