Když se v Pravdě psalo o československých trampech

Foto: František DostálSnad u každého ohně se v létě 1988 probírala zaručená zpráva o tom, že v moskevské Pravdě byl článek o trampech. Sice ten článek nikdo z těch, které jsem znal, na vlastní oči neviděl, ale jinak to prý byla zaručená věc. Údajně v tom článku odpovídali na dotaz zvídavého sovětského turisty, který do redakce napsal, že v Československu viděl zvláštní skupinky převážně mladých lidí, oblečených v různých uniformách a s batohy na zádech, co to prý znamená? V odpovědi se turista a další milióny pracujících čtenářů dozvěděli, že jde o tzv. trampy, což jsou speciální polovojenské československé jednotky cvičící se pro boj v lesích, rozlišující se šátkováním (myšlen žlutý šátek za Sever a černý za Jih). Šel jsem pak toho léta vandrem kolem Bezdězu a zlákalo mě pivko v hospůdce s velkou terasou, s výhledem na hrad. Seděl tam i sovětský voják mého věku, který si tam očividně zaskočil z nedalekého vojenského prostoru. Samozřejmě jsem si hned vzpomněl na článek a jako příslušník polovojenské speciální jednotky jsem se na něho od svého piva patřičně přísně zamračil. Znejistěl, rychle dopil pivo a zmizel zpět v lesích, takže to s tím článkem v Pravdě možná byla překvapivě i pravda...
Samozřejmě, že se tomu můžeme smát – polovojenské jednotky, speciální výcvik pro boj v lese, bla, bla – ale něco na tom „výcviku v lese“ je. Před časem mi kamarádka z vandrů líčila, jak byla s ostatními kancelářskými zaměstnanci na organizovaném teambuildingu, aby se jim utužil pracovní kolektiv. Akce probíhala v přírodě a jedním z úkolů bylo rozdělání ohně. Bylo léto, sucho, prostě pohodové podmínky k tomuto úkonu. Ten se ale ukázal jako velmi problematický. Kamarádka byla v osmičlenné partě jedinou holkou. Nějakou dobu pozorovala, jak se pánové snaží rozdělat oheň a pak už to nevydržela, vzala chrastí ze smrku, drobné dříví, škrtla a za chvilku oheň plápolal. Ostatní ji uznale chválili, jak umí hezky rozdělat oheň, netušíc, že na vandru oheň rozdělává pomocí křesadla a pazourku – to už by bylo úplně mimo jejich chápaní. Mimo moje chápání naopak bylo, jak je možné, že se sejde sedm chlapů a ani jeden z nich není schopen rozdělat oheň – natož kdyby ještě pršelo, nebo byla obleva...
A není to jenom s ohněm. Díky vandrům máme oproti ostatním lidem docela výhodu, pokud by došlo k nějakému maléru – třeba kdyby týden nikde nešel proud. Tím nemyslím, že umíme v lese ulovit vlastnoručně vyrobeným oštěpem srnce, s chutí zbaštit syrovou užovku a jako pikantní zákusek si dopřát hrst lesních mravenců – ale přece jenom jsme se na vandrech naučili i jistému „strádání“ a spoléhání se na svoje síly.
Zakončím to optimisticky. Minulý týden si chtěl jeden devítiletý klučina u mě na chajdě zapálit svíčku. V odpovědi na můj nedůvěřivý pohled mě ujistil, že to umí. Tak dostal sirky a svíčku zapálil. Velmi zkušeně, prostě měl grif. Zeptal jsem se ho, kde se to tak dobře naučil a on mi hrdě odpověděl, že v oddíle získal Bobříka ohně - za rozdělávání ohně za každého počasí i roční doby.
Je to prostě ve výchově...

Tony
Převzato z trampského časopisu Puchejř 2/2020

Ilustrační foto: Obluda

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
521191419
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
peprak
Ovládám poslední verzi operačního systému, rozdělám oheň v dešti, to jsou ony pomyslné hranice, a mezi těmito dvěma póly, jsem zmítán běžným životem.
Ale právě díky těmto dvěma pomyslným bodům, to ustojím a dokonce z toho všeho mám nádherný pocit. Děkujme těm, kdo nám tento svět otevřeli a předávejme to dál.
Zní to pateticky, ale tak nějak to bude.
Michael Antony
Přesně tak:)
ROBIN
Jak říká Don Juan: Chceš li být šamanem, musíš umět vidět svět z pohledu orla, který se vznáší nad zasněženými vrcholky hor, ale i z pohledu myši, kterou orel loví. Já říkám : Měl bys umět ovládat poslední verzi operačního systému svého počítače a zároveň umět rozdělat oheň třením dřev...a taky vše co je mezi tím.... Ahoj.
wexl
Polovojenské jednotky s uměním přežít v přírodě? Jestlipak zrovna to není ten pravý důvod, proč se jakási skupina snaží o bourání kempů a diskreditaci trampingu. Neváhají dokonce vyhrožovat a psychycky vydírat uředníky státní správy a samosprávy. Zneužívat identit trampů a vydávat oznámení jejich jménem za účelem zneuctění jejich jména a dobré trampské pověsti. Věnují tomu tolik času a energie, a tolik riskují, proto nevěřím, že to dělají z přesvědčení, ale naopak za peníze. A kdo to je...
Blanka
A co teprv bez sirek nebo když je dřevo mokré a ještě tak, aby nebylo poznat, kde bylo ohniště... A uvařit si na něm tak, aby se to nevylilo...