Kdo byl EMERICH RATH - ŠEDÝ VLK

EMERICH RATH - Šedý vlkNedávno jsem se z dlouhé chvíle prohrabával na půdě různými trampskými trofejemi a našel jsem tak i fotografie Emericha Ratha stojícího před krbem ve srubu Boba Hurikána. Chtěl bych se tedy zmínit i o tomto velikánovi, který se, kromě sportovních aktivit, věnoval i trampingu.
„V roce 1946 jsem potřeboval na skautský tábor ešus a jako vlče jsem zavítal do pasáže na Příkopech, kde pan Rath vyprodával různé věci pro život v přírodě, hlavně však výstroj po wermachtu. Marně dnes hledám schůdky do jeho krámku, který byl hned vpravo v rohu pasáže (dnes Rathova pasáž), zatímco naproti měl sklad. Obdivoval jsem se tam třem štíhlým vysokým totemům, spoustě takových dřevěných škeblí, ve kterých Němci sváželi své raněné na sněhu (malé děti na nich po válce jezdily na rybnících, jako na maňáscích) a mnoho další válečné výbavy, která tu zůstala po armádách a nad čím by zaplesalo srdce dnešního trampa.“
Rathův obchod na PříkopechPokud jsem se zkraje článku zmínil o sportovních aktivitách tohoto trampa, je až neuvěřitelné, co stačil ve sportu za svůj život dokázat. Jeho sportovní kariéru zdokumentoval v dějinách trampingu Bob Hurikán a já ji jen opíši a pokrátím:

V našem sportovním světě není snad nikoho, kdo by neznal tuto rázovitou postavu sportovce - trampa Emericha Ratha. Sport a tramping dal Šedivému Vlku nejen radost ze života, ale i zdraví z nerezavějící ocele. Jeho sportovní kariéra je tak úžasně pestrá a všestranná, že zaslouží-li si někdo název všestranného sportovce, tak je to jistě Emerich Rath!
Není snad sport, který s úspěchem neprovozoval. Od mládí pěstoval atletiku, chodecké závody, skok o tyči a házel koulí. Boxoval, jezdil na bobech, hrál pozemní i lední hokej. V Alpách zdolal mnoho hor. Kopal v pražském DFC, vynikal v kanoistice a v plavání. Ragby pěstoval v Berlíně. Pohár z trampského turnaje v odbíjené, který v roce 1937 věnoval Emerich Rath vítěznému mužstvu (foto z výstavy Století trampingu).Jeho koníčkem bylo i rychlobruslení, byl Mistrem těžké váhy. Jeho láskou bylo veslařství. Byl jedním z prvních lyžařů u nás. Bojoval i o život svého soupeře Hančeho, umírajícího ve vánici na hřebenech Krkonoš. Nasadil život a nescházelo mnoho, aby tam nezůstal také. O tom - brodě se po pás ve sněhu - vleče umírajícího Hančeho proti nepopsatelnému orkánu, bylo již mnoho napsáno. Emerich Rath se zúčastnil mnoha závodů u nás i v Evropě a vždy byl oblíben u svých klubových kamarádů.
Byl členem těchto tělovýchovných spolků: S.K Slávie Praha, F.C. Germania, Sport Favorit, D.F.C., Touring club, R.C. Regata, Turnverein, Lyžařský závodní klub, Berliner sportclub, Ruder klub Hellas Berlin, F.C. Rapid, Bolzano, Vegetarian Atlecclub London, Boxing club Hamburk, S.C. Charlottenburk, Chodecká federace, K.O. Zlaté údolí…

Hodnotné jsou jeho chodecké a běžecké výkony: 108 km z Ústí nad Labem do Liberce ušel za 12 a půl hodiny, 20 km z Prahy do Brandýsa za 1:49:47,Emerich Rath (vpravo) na závodu v chůzi se zátěži. Rok 1909. závod Praha - Běchovice za 40:52. Tento závod běžel vícekrát, naposledy v roce 1954. Od roku 1905 vyhrál v Německu jedenáct chodeckých závodů na 50 km s cca 30 kg vojenské výzbroje, v roce 1909 vytvořil rekordní čas 6:13. Říšské ministerstvo války tehdy uvažovalo o zavedení bezmasé stravy pro vojsko. Na lyžích na mistrovství Království českého v roce 1907 vyhrál na trati 5 km, zatímco na 10 km a 50 km byl druhý. Startoval v roce 1908 na Olympijských hrách v Londýně, kde běžel maraton za 3:50:30,4. Na Olympiádě v roce 1912 ve Stockholmu zaběhl maraton v čase 3:37:03.
V roce 1912 vyhrál boxerské mistrovství Německa v těžké váze.
Emerich Rath se narodil v Praze v roce 1883, letos je tomu 135 let. Měl chaty v brdské osadě Delaware a v Ajaxu na Sázavě. Patřil bezesporu mezi ty nejznámější trampy v první polovině minulého století a hrdě ho můžeme zařadit k jménům Géza Včelička, Bob Hurikán, Eduard Ingriš…

- HONZA KEJVAL -

Jak Emerich Rath k boudě na Delaware přišel

To je historka jak Divokýho západu. Než se dostaneme k tomu, jak to bylo doopravdy, tak ještě jedna ukázka z Hurikánových Dějinách trampingu (vydání z roku 1940), kde v části věnované osadě Delaware je o tom napsáno následující, ale tak nějak cudně:
Roku 1935 starý sportovec Emerich Rath vskutku originálním způsobem přivezl do osady chatu, zhotovenou z prken a pobitou krajinami. Nechal ji připevnit na automobilové chasis a tak nastoupil cestu do Delaware. Denní tisk i zvláštní plakáty oznamovaly, že do trampské osady přijede pravý americký bar. K této podívané se slezlo přes 150 trampů a v několika málo minutách celý bar byl vyprodán. Prodával se čaj, mléko, káva, salám, chleba, cigarety atd. Výtěžek byl věnován chudým…

Prostě normální trampská taškařice, navíc dobročinná. Jenže ještě před čtyřmi lety, tedy v roce 2015, se Marko Čermák setkal s posledním žijícím pamětníkem těchto bujarých dob, s osadníkem Delaware a bývalým packardovcem Honzou Hlaváčem, kterému bylo tehdy 102 let. Neváhal s ním udělal rozhovor do Brdské vločky, ve kterém došlo i na krátkou vzpomínku na tehdejší Rathův příjezd na osadu Delaware a hned se ten trvalý pobyt pojízdné boudy - baru dostal do jiných souvislostí, o kterých se Bobovi Hurikánovi asi moc veřejně nechtělo do Dějin trampingu psát:).
Cituji slova Jana Hlaváče:

…potom v roce 1935 přivezl Emerich Rath do osady pojízdný trampský bar, který však opilí osadníci pochroumali, takže na osadě zůstal…

A v knize Osadní toulky se Honza Hlaváč rozpovídal víc:

Jednoho dne jsem šel údolím na naší osadu. Nahoře v kopci jsem potkal Emericha Ratha, který za vozem táhnul podvozek a na něm chatičku 4x2 metry. Měl to být pojízdný bar, kterým chtěl objíždět trampské osady a podávat kořalku a jiné pochutiny. Vzal mě s sebou a jeli jsme na osadu. tady bar umístil na louku kousek od naší chaty. Jenže to dopadlo špatně. Osadníci se brzy kořalkou namazali a začali hrozně vyvádět a navíc nechtěli Rathovi platit. Začali křičet, že tu jsou Američané, sedačky z kulatin naházeli do táboráku a chatku poničili tak, že měla zlomený rám a už nemělo cenu ji odvážet. Tak tam už zůstala.

Holt první zastávka Rathova pojízdného baru se ukázala být i zastávkou poslední, a tak měl Emerich Rath svoji chajdu neplánovaně i na Brdech, na Delaware…

Emerich Rath (uprostřed v indiánském) ve srubu Boba Hurikána.
Foto: archív Honzy Kejvala

Bída na konci stezky

Emerich Rath v roce 1960 na osadě Poslední příležitost.Jinak Emerich Rath byl český Němec, který většinou závodil v německých barvách - třeba i v tom slavném závodu, kde zahynuli Hanč a Vrbata. Jeho osoba se díky této události dostala i do celovečerního filmu Synové hor, natočeném v roce 1956. Zde je však však poněkud nespravedlivě ztvárněn v roli nesympatického prušáka, tvrdě soupeřícího se svými českými konkurenty. Opak byl totiž pravdou. Kromě toho, že se jednalo o veselého a společenského kamaráda, tak v době okupace například odmítl nabízené říšské občanství a ponechal si své české, protektorátní, tedy to méněcenné. Navíc ukrýval doma před transportem do koncentráku svého německého židovského kamaráda.
Po únoru 1948 mu byl krámek s tábornickými potřebami zavřen a on sám byl obviněn z propagace amerikanismu a na rok uvězněn. Kamarád Karel Fišer z osady Arroyo nám vyprávěl o tom, jak ho jako malý kluk potkával pod Vyšehradem u Železničního mostu, kde za sebou na vozíku táhnul popelnici a živil se zametáním ulic, protože dostal minimální, k životu nepostačující důchod. Ale že i jako malý kluk cítil, že ty ulice zametá s maximální důstojností, nezlomen.
Nakonec Emerich Rath pomalu rozprodává svůj majetek a ocitá se na ulici. Je umístěn do domova důchodců ve Stárkově a 21. prosince 1962 umírá v nemocnici v Broumově na infarkt, ve věku 79 let.
Mezi hlavně staršímu trampy je jeho jméno dodnes pojmem a třeba Polici nad Metují bylo před několika lety otevřeno Muzeum zimních sportů Emericha Ratha.
Zaslouží si to…

-TONY-

V dresu osady Zlaté údolí.
Foto: Oldřich Straka

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
1720172019
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Joe
Tyhle trampské okolnosti hezky dokreslují, co byl Emerich Rath zač, Taky jsem o něm psal, škoda, že jsem tohle neznal.
https://archiv.ihned.cz/c7-65941330-oddo6-67ca5709920a1a5
Šolim
Opravdu dobrý článek ,akorát mě zarazilo a mrzí mě že mu nikdo z jeho starých kamarádů trampu nepomohl a jeho život takhle skončil.

O čem je tramping? Mj. kamarádství.
Pavka
Moc pěknej článek, Tony, díky.
Aki
Tento článek mě velmi potěšil,už dlouho si myslím,že tento všestranný sportovec a tramp by neměl být zapomenut. Ještě bych přidala,že v roce 2004 byla Šedivému vlkovi in nemoriam udělena zvláštní cena klubu Fair play při Českém olympijském výboru.
Chosse
Fakt peknej clanek o uzasnem a nedocenenem borci
Harmonika
Díky za připomenutí - je velká škoda, že mladí spíše holdují spíše počítačům...