K NEBESKÝM OHŇŮM ODEŠEL JURA CANCÁK

„Vzácný člověk a věrný kamarád. Možná by ani nebylo nutné k tomu více dodávat,
pokud by se nejednalo o Juru Cancáka, dnes už nestora brněnského trampingu.“

Mirek Karel – Kami (2018)

Jura Cancák – Jiří Procházka (*27. 3. 1936 - †30. 9. 2024) bude i po svém odchodu k nebeským ohňům stále patřit mezi legendární postavy brněnského trampingu, jako zvídavý, inteligentní a kultivovaný tramp, kronikář, ilustrátor, historik i písničkář.

Jura Cancák
Foto: Kapsa T.O. Mňouci

Jako mnoho trampů začal Jura Cancák poznávat romantiku života v přírodě ve skautském oddíle, až do jeho zrušení na přelomu třicátých a čtyřicátých let. Ve skautském oddíle poprvé uslyšel písničky o indiánech, zlatokopech, kovbojích a námořnících.

Mirek Karel – Kami o Jurovo mládí v roce 2018 napsal:
„Je to již více jak sedmdesát let, kdy jsem se po prvé setkal s Jurou. Chodili jsme do stejné školy v brněnské čtvrti Židenice. Já tehdy do základní a Jura o něco starší už začal navštěvovat tehdejší měšťanku. Život v Židenicích, tedy hlavně jeho horní části se
v mnohém podobal životu na vesnici. Ještě v padesátých létech se tam pravidelně pořádaly hody a dožínky v národních krojích ale také myslivecké a hasičské bály. Všichni se tam znali a na ulici zvané Stará osada byla napořád pěkná řádka selských stavení kde tam bydlící rodiny pokračovaly v sedlačení na okolních polích u Akátek a Borcích směrem ke Klajdovce a Líšni. Ti obyvatelé, kteří hledali obživu jinde byli obyčejně zaměstnaní v blízké brněnské Zbrojovce. Ta část horních Židenic, která se více a více začínala podobat městu byla směrem k již zmíněné škole, ke kostelu a Sokolovně. Tam v blízkosti Jura pobýval, a tak mimo školy jme ho vídávali, když jsme chodili do školy a do Sokola.
Již koncem čtyřicátých let jsme také občas vídávali Juru, jak koncem týdne pospíchal s chlebníkem nebo s tornou za nějakým dobrodružstvím ve svém junáckém oddílu kam patřil…“

Jura se po II. světové válce stal trampem a byl postupně členem řady trampských osad - T. O. Toronto (1951-1953) poté T. O. Silver Cruz, která se rozpadla se roku 1954 a poté T. O. White Bone (zanikla kolem roku 1955), poté se stal členem brněnské T. O. Pavouk a nakonec členem T. O. Lutnaři. Později si postavil trampskou chatu v údolí Jihlavky, naštěstí v místě, kam až nedosáhla hladina přehradního jezera Dalešické přehrady. Jako nestor brněnského trampingu patřil mezi brněnské Old Boys.

Mirek Karel – Kami o Jurovo další životní etapě v roce 2018 napsal:
„... Jura postavil svou chatu na Jihlavce blízko Petecovy boudy. Jura pravidelně jezdíval na všechna ta známá trampská místa v okolí Brna, ale také pročundroval více méně celé tehdejší Československo. Kde se něco trampského šustlo, tak tam byl i Jura. V brněnském trampingu měl Jura už od počátků jeho trampování podstatnou roli a pilně dokumentoval, co se kde dělo. Tím také dostal trampské přízvisko CANCÁK.
Co vlastně znamená trampské slovo cancák a jak vzniklo?
Na brněnsku, když někdo cancá, tak se tím myslí, že něco pozoruhodného vypráví, anebo nějak zaznamenává. A tím pádem trampy používané památníky - cancáky k zaznamenání setkání mezi trampy z pravidla obsahovaly zápisy z potlachů a trampských setkání. Tedy vlastně tak trochu kronikářská práce.
A právě Jura, který je a byl známý trampský kronikář, to jméno CANCÁK dostal jako trampské jméno.“

Když se později Jura vydal po trampských stezkách se svou první kytarou, přesvědčili jej kamarádi z T. O. Pavouk, že by pro ně měl složit nějakou osadní píseň. Tak vznikla kovbojská písnička s názvem Texas adios, kterou napsal v roce 1954 a dodnes ji nejen osadníci z T. O. Pavouk, ale i další brněnští trampové zpívají..

Kroniku T. O. Toronto Brno z let (1951-1953) poskytl Jura Cancák, jako její autor, prostřednictvím spolku Naše muzeum, z.s., Etnografickému oddělení Národního muzea.
Kamarád Přebral (Mgr. Jan Pohunek, Ph.D. vedoucí etnografického oddělení) ji popisuje takto:
„Kronika je reprezentována knihou pokrývající roky 1951 až 1952, která má 116 částečně popsaných stran v pevné červené vazbě, a navazujícím sešitem tvořeným volnými listy, který má celkem 44 popsaných stran. Zápisy jsou psány ručně, bohatě ilustrovány humornými kolorovanými kresbami a občas doplněny fotografiemi. Autorem zápisů i kolorovaných kreseb je Jiří Procházka - Jura Cancák, v době existence osady přezdívaný Sandy.
Osada Toronto byla založena v prosinci 1951 jako stanařská, byla druhá toho jména v Brně. Zpočátku měla pět členů, dva ale brzy odešli a další jednotlivci byli občas přijímáni. Dívky nebyly v osadě zastoupeny, členové se ale kontaktům s nimi rozhodně nevyhýbali. Osada jezdila na vandry na Bílý potok, na Šárku u Veverské Bítýšky, kde si půjčovala chatu, na Doubravník u Tišnova, na Oslavku nebo k rybníku Sykovec ve Žďárských vrších, občas využívala i jízdní kola.
V údolí Říčky se členům později podařilo najmout jednoduchou chatu od paní Kocmanové, na místo pak jezdili pravidelně. Po stížnostech na hluk od okolních chatařů byli z této chaty ale v dubnu 1953 vypovězeni.
Osada se rozpadla 31. července 1953 pro obecný nezájem o činnost, dva z jejích členů (autor kroniky a jeho kamarád Danny Pumpa) následně založili T. O. Silver Cruz (ta se rozpadla roku 1954) a poté T. O. White Bone (ta zanikla kolem roku 1955).
Nakonec se Jura Cancák a Danny Pumpa stali členy T. O. Pavouk.
Kronika je dobrou sondou do života tehdejších mladých trampů včetně drobných výtržností, kterými si zpestřovali vandry (např. Ve vlaku jsme neměli co dělat, tak jsme prošli celým vlakem a obtěžovali cestující, nebo občasný lesní, polní a říční pych), na jedné straně a snahy o udržení nejčistšího trampského stylu na straně druhé (např. nechuť ke zpaďouření starých chatařů, vyhýbání se sprostým písním).“

Foto: Lilka Pavlak

V roce 1967 byl Jura Cancák zvolen prvním šerifem obnoveného SBO (Svazu brněnských osad).

Mirek Karel – Kami o Jurovo zvolení šerifem v roce 2018 napsal:
„Jura by také zvolen při zakládajícím ohni znovu obnoveného SBO v roce 1967 šerifem Svazu brněnských osad. Šerifskou hvězdu mu předal dřívější šerif SBO Anýzek, který byl šerifem SBO od roku 1945 až do roku 1967. Jura byl šerifem do roku 1968, tedy celý volební rok a potom předal šerifskou hvězdu kamarádovi Záhořovi z T. O. Kačáci a z trampského pěveckého sboru Příboj.
Že Jura byl zvolen šerifem obnoveného SBO byl logický sled událostí během turbulentních šedesátých let. Jura, zvídavý, inteligentní a kultivovaný tramp byl známý tím, že měl pevné zásady o tom, co je pro tramping dobré a co ne.
Dovolím si zde uvést některé názory v kterých jsme a vždy byli s Jurou stoprocentně zajedno. Tehdejší zoufalý pokus mocipánů, dostat brněnský tramping a tramping vůbec pomocí tehdejší Tábornické Unie pod palec a kontrolu, uspěl v Brně nezdarem.
Jura jako přední mluvčí SBO zásadně vyjádřil neochotu brněnských trampů podřídit se tomuto pokusu přistřihnout trampingu křídla. Brňáci byli vždy plně přesvědčeni o tom, že trampingu nejlépe svědčí svoboda a nezávislost a v tom se nedá jít na kompromis.“

Ve zpěvníku Porta 70 byla otištěna Jurova píseň Monogram. Poté jeho tvorbu objevila skupina Roveři ze Zbýšova a Jura pro ně složil řadu písní - Polární záře, Stará kobyla, Noc se ztrácí a jako nejúspěšnější v jejich v repertoáru zakotvila Jurova píseň Dobrák šerif.

Foto: Lilka Pavlak

Jura Cancák nebyl trampským písničkářem, který by písničky sypal z rukávu, psal jen tehdy, když měl nápad, chuť a náladu. V roce 1987 byl vydán, ještě jako samizdat, zpěvník Jurovy písničky s jeho dvanácti písněmi.

Jako trampský písničkář napsal Jura Cancák tyto písně: Cár mlhy, Cesta po Lužnici, Dobrák šerif, Dvě hvězdičky, Jen řeka dál peřejí hučí, Lužnice, Malá Chýš, Monogram, Noc se ztrácí, Ohně starých campů, Osada Olymp, Podzimní řeka, Polární záře, Pospěš si parde, Rozloučení s kamarádem, Smečka psů, Stará kobyla, Stará kytara, Texas adios, Vzpomínka na Jihlavku, Vzpomínka na stará místa, Zlato na řece Nahanně, Ztracená řeka.

V roce 2000 Jura věnoval záznamy své písňové tvorby Archivu trampských písní sdružení K.F.T.P.

Mirek Karel – Kami o Jurově trampské tvorbě v roce 2018 napsal:
„Mimo toho, co již bylo o Jurovi řečeno je nutno uvést Jurovu obsáhlou trampskou tvorbu. Jura sice nikdy nefiguroval na Portě, anebo podobných akcích, protože by ho tam asi nikdo nedostal, zvláště také asi by Jura nebyl nadšený, kdyby se ho někdo snažil zařadit mezi tzv. pódiové trampy.
Jura napsal několik trampských písních z nich se na příklad Texas adio a Dobrák šerif řadí mezi trampské klasiky. Jura také je zručný kreslíř a ročně nám posílá vlastnoručně kreslené PF.“

Jura byl především významný trampský kronikář, historik a publicista. Vydal dvě vlastní publikace Trampská historie řeky Jihlavky (1997) a Z historie brněnského trampingu (2005).

Mirek Karel – Kami o Jurovo kronikářství a znalosti brněnské trampské historie v roce 2018 napsal:
„Dnes je Jura živoucím naučným slovníkem brněnského trampingu a může vyprávět mnoho zajímavostí z brněnského trampského života, a ne jenom od tam. Vždyť se po mnohá léta pohyboval v trampských kruzích, setkával s trampy z celé republiky a měl mnoho kamarádů, dnes již legendárních brněnských trampů jako třeba Anýzek, Blahoš Burger, Petec, Pavouk, Usman, Renáč, Metla, Čert, Jordán senior, Gandy, Rolf, Pupál, Fony, Donald, Tabík, Žambo, Bendy, Joe Jégr a další a další.“

Kromě vlastních trampských publikací, byl Jura hlavním dodavatelem historických podkladových materiálů a především byl nezištným spolupracovníkem pří přípravě trampských publikací svých kamarádů.
Díky Jurovým materiálům v roce 1998 vyšlo péčí redakce časopisu Oslavské boudy druhé rozšířené vydání publikace Mirka Karely – Kamiho pod názvem Z dýmu táboráků (Historie brněnského trampingu od jeho počátků až do poloviny 60. let) a následně i třeti vydání této publikace.
V roce 2004 vyšla kniha kamaráda Lucana - Jiřího Skuhrovce - Trampská historie řeky Oslavky, na jejíž přípravě pracovala řada kamarádů od roku 1999. Kniha se věnuje historii jedné z nejlegendárnějších trampských řek - Oslavce. Hlavním zdrojem podkladů a také zdatným pomocníkem byl Lucanovi při vzniku knihy právě Jura Cancák, při shromažďování materiálů kontaktoval řadu kamarádů, nejen v naší republice a celé Evropě, ale i za mořem.
V listopadu 2008 vyšla kniha Tramping na řece Jihlavě. Duchovním otcem díla byl kamarád Drobek - Igor Kučera z Padochova na Ivančicku. Nejaktivnějšími členy autorského kolektivu této knihy byli kamarádi Jura Cancák – Jiří Procházka, Kid - Ivan Svoboda, Kinda - Karel Svoboda, Kopřiva - Mirek Vaněk, Jiřča – Jiří Kejnovský a Pavluša - Pavel Mulhandel. Kniha patří také k počinům redakce časopisu Oslavské boudy.

Jura napsal také scénář ke komiksu Příběh z kroniky T. O. White Bone, který pro brněnský Trampský kurýr (od č. 1/2011 do č. 9/2011) nakreslil kamarád Džon.
Na závěr této vzpomínky na Juru Cancáka opět předám slovo člověku nejpovolanějšímu, Jurovu kamarádovi Mirkovi Karelovi zvanému Kami, který v roce 2018 o Jurovi napsal:
„Tak, jako mnohé z nás, které odkojily léta skautování a junáctví, odnesla si většina z nás do života stejné zásady jako Jura. Kamarád Jura žil a žije vždy plně podle junáckého zákona. Nic si nevymýšlí, nikdy nelže a nikoho neklame, co slíbí to splní, nemluví sprostě, kde může tam nezištně pomůže, a nikdy nezkazí nějakou tu trampskou kanadu.
Za těch skoro padesát roků, co žiji ve Švédsku nám Jura poslal fůru dopisů, kde podrobně popisoval trampské hnutí hlavně na Moravě a také množství fotografií, camcátka z každého Maxe a mnoho jiného. Co k tomu na závěr říci?
Jen to stejné, co jsem řeknul již na začátku: vzácný člověk a věrný kamarád.

Za svoji publicistiku věnovanou historii brněnského trampingu obdržel Jura Cancák v roce 2015 ocenění Nejvyšší Trampský Oskar.

Petr Náhlík – Vokoun
T. O. Suché studánky, Plzeň

PS: Rozloučení s Jurou Cancákem proběhne v pondělí 7. 10. 2024 v 11:45 v obřadní síni krematoria města Brna, Jihlavská 1.

Jura Cancák
Foto: Kapsa T.O. Mňouci

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
713614
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Jana
Jirko, poslední ahóój .Jana a Pepa.
Tatko Brnkaj TO.Granada Bratislava
Posledné Ahóóój!!! kamarád
Mikin
Posledni Ahoj posila z Yukonu Mikin