Jak se natáčel klip písně Wabiho Ryvoly - MADE IN PADE

V květnu 2001 jsme se s osadou T.O. Typicky Brdský Ohniště měli tu čest podílet na nesmírně zajímavé taškařici, která zahrnovala mezinárodní herecké obsazení, rekvizity jako rakev a kosu na střeše terénního automobilu, trampku s usárnou na Harley Davidsonu a průvod s rakví ve skalním městě, ale hezky popořádku, nejdříve samotný klip a potom i nějaké vyprávění k němu:

Lucie Králová, tehdy mladá nadějná studentka dokumentaristiky z pražské FAMU oslovila Tonyho, že ve škole dostali za úkol zrežírovat klip nějaké písně a že ji zaujala Wabiho píseň Made in Pade jakožto správně akční (klip najdeš dole pod tímto článkem). Slovo dalo slovo a domluvili jsme se, že jí s osadou vezmeme do nějakého fotogenického exteriéru, který bude zahrnovat sruby a skály. Volba tedy celkem jasně padla na Zakšínsko a konkrétně na srub Pařezák.
Do skal jsme samozřejmě vyrazili už v pátek, abychom ještě douklidili na kempu. V sobotu ráno jsme se vyhnali ze spacáků dříve než obvykle a šli vstříc natáčecímu štábu.
Poprvé jsme znejistěli, když se k nám začalo blížit červené terénní auto, které mělo na střeše upevněnou černou dřevěnou rakev a z okna spolujezdce někdo pevně svíral kosu. Rakev byla zapůjčená na Barrandově, kosa v blízké vesnici... Nu což, chlapi se tedy ujímají rakve a plnou filmařskýho haraburdí s ní míří do nitra skal. No a pak jsme si toho všimli... Kolemjdoucí a protijdoucí trampové mají podivně strnulý pohled a trampky blednou. Na to ovšem nosiči zareagovali ihned, napřímili se, zpomalili krok a Tony sem tam utrousil větu typu: "Bude nám chybět." No dokonalý obraz zkázy.

První natáčecí den probíhá v klidu, Tony a Chúf jsou angažováni jako herci a Chúf navíc hraje smrtku, kdybyste ho v klipu nepoznali. Herci tráví den padáním ze skal, chytáním se za srdce, střílením a chroptěním, prostě taková běžná trampská sobota...

Nás bylo ještě pořád pět a tak sme se hold dohromady spřáhli...

A Pete ležel na zádech a na prsou měl Made in Pade...

Pod jednou skálou kousek od Pařezáče jsme mezitím my nehrající ženy postavily malý Boothill, z nedostatku materiálu minimalizovaný na tři křížky. Když poskočím v čase - občas chodím kolem a křížky tam nejenže jsou dodnes, ale někdo o ně pečuje, takže kdo ví, zda skalami nekoluje nějaká srdceryvná příhoda hodná zaznamenání...
Podruhé jsme znejistěli, když jsme na noc zůstali sami s rakví. Padá soumrak, filmaři to pro dnešek balí a mizí spát někam blíž civilizaci. Sedíme kolem ohně a koukáme na tu ponurou rekvizitu. Divný pocit..., ovšem do té chvíle, než nás s Chúfem napadne si půjčit fajfky a výborný tabák z jejího nitra. Bafáme, kecáme a nevím kdo už to byl, prostě na rakvi se opravdu dobře sedí. Respektive do té chvíle, než desítkami filmovaných pohřbů rozklížená rakev rupne a stane se z ní totální placka. Zbytek večera trávíme opravováním a stloukáním do původního tvaru. Lída mezitím mísí popel s nějakým pleťovým krémem a směsí retušujeme vypraskaný černý lak. Veškerý sentiment je pryč a přemýšlíme, jak nadšení budou nějací jiní filmaři někde jinde, až se jim tahle horkou jehlou opravená rakev při nějaké obzvlášť srdceryvné scéně rozpadne.

Oprava rakve - zleva: Tony, Waki, Chúf

A je tu neděle a my už jsme s rakví dokonale sžití. Tony si na ní dokonce krájí snídani. Ale jinak jsme celí nejistí z toho, že filmaři nikde. Když dorazí, líčí, jak s karavanem někam zapadli a ráno trávili sháněním traktoru.
A znovu jsme znejistěli, když dorazil hlavní hrdina coby starej Greenwood, ponuře pohlédl na stezku ze skály a prohlásil, že tam ho jeho bolavý nohy neodnesou. Po krátké poradě přesouváme konkrétní scény na tehdy ještě stojící srub Pegas, ke kterému se dá dostat relativně pohodlně. Naštěstí vše dopadlo dobře, Greenwood cestu na srub zvládl a vše se natočilo jak mělo.

Pak už nás opouští dobré počasí, zatahuje se a mne čeká cesta do Brna. Jeden z herců, který do skal dorazil na Harley Davidsonu, se nabízí, že mne stáhne někam blíž k Praze na vlak. Balím usárnu a vyrážíme. Řeknu vám, že kombinace typicky drsňácky oblečeného motorkáře a trampky s usárnou budí po cestě nesmírnou pozornost, několik řidičů se kvůli nám málem vybouralo, ale nebyli jsme jediní, kdo ten den zvyšovali nehodovost, protože auto s rakví na střeše taky čeká cesta do Prahy.
A naposledy jsme neznejistěli my, ale obsluha čerpací stanice, když u stojanu zastavilo auto s rakví na střeše a řidič po natankování zašel zaplatit. Jenže mu nedošlo, že jak začalo pršet, balilo se narychlo a on zůstal nalíčenej "do rakve", tedy zdravý bělozelenošedý tón pleti v kombinaci s černýma kruhama kolem očí a lá mrtvola po tejdnu...
Inu, myslím, že ten víkend mělo hodně lidí doma co vyprávět.
Výsledkem té zajímavé spolupráce mezi filmaři a trampy je dle mého velmi pěkný klip, ve kterém určitě poznáte spoustu míst a pár lidí. Jo a ještě informace pro šťouraly - kdybyste se nějak nemohli dopočítat slok, tak bohužel Lucka měla ze školy striktně stanoveno, kolik minut může celý klip mít, takže byl příběh krácen. Ale myslím, že to vůbec nevadí a že docela dobře vystihla tu pravou ryvolovskou atmosféru.

No a co dodat úplně na závěr?
Celej nápad vznikl, když Wabi při pohledu na frázi made in jen tak v žertu doplnil Pade, podle svého spoluosadníka. A protože mu ten rým přišel nosnej, za pár dní ho rozvinul do celýho příběhu.

A těm, kdo písni tak úplně nerozumí snad ještě pomůže informace, že si v ní chlápek, kterej zpívá o tragický smrti svejch sedmi kamarádů, s hrůzou uvědomí, že je povraždil sám, že to on je Jekkyl i Hyde.

Takže prima pokoukání na tento klip přeju. Náhrávka v klipu použitá je z CD Nejlepší ryvolovky. Zpívá: Petr Šnévajs - Pedro. Mluvené slovo: Pavel Dvořák - Fargo