Historky z vandrů: "BERDYCHŮV GANG" / Kutloch
pondělí 7. leden, 2019 | 0 komentářů | zobrazeno 5327×Bylo to brzy po Sameťáku. Na osadním kempu Vídrholec, na břehu jedné české přehrady, se povalovala trampská osada Vlčí Skála. Byl čas oběda. Tehdy ještě platilo, že všichni na vandru jedli svorně z jednoho hrnce. Větrná růžice hladových kamarádů ležela paprskovitě rozprostřená okolo kotlíku dobroty. Plné lžíce soustružily začernalý hliník. Sotva pár soust, když se v návrší boudy objevili černě odění ozbrojenci v kuklách. Mladí militanti, Airsoft-kuličkáři. V porevolučních lesích se s nimi roztrhl pytel. Jako z příruček - druh kryjící druha, přískoky, se plížili k nám. Další se objevili zespoda, od vody. Když se doblížili na doslech, začaly z naší strany padat uštěpačné poznámky.
„Kde máte Ramba hoši,“ řekl Surio.
„On vás ten humor přejde, legitimujte se!“, zvolal příkře kterýsi kuklík.
„Tak ten byl dobrej, jakej tam máš další, nyndžo,“ smíchy vyprsknul Matt a kousky guláše nám přistály ve vlasech. „Když si hrajete na Military Police, máte mít bílý helmy, kašpaři…“
Nijak nám nevadili ve výkonu jídla. Naopak, dobře jsme se bavili. Konzumovali jsme klidně dál a měli k tomu akční film.
Mládenci vytvořili kruh a zužovali ho směrem k nám. A znova slova o lustraci. Už s tím byli trapný. V rádoby mužných hlasech byl znát údiv, že je nebereme vážně. Ale znáte to, jak odlomit brdského trampa od dobrého jídla? To zkrátka nejde ani takovým teatrálním výkonem. Smyčka se utahovala. Už nám téměř dýchali na záda.
„Hoďte jim kus žvance, tajtrdlíkům, ať je od nich pokoj,“ řekl už docela mrzutě Siďák. Spustil tím lavinu. Zazněla legendární věta, která dodnes koluje v osadních kruzích jako rodinné stříbro: „JMÉNEM ZÁKONA ODLOŽTE LŽÍCE!!“
Náhle jsme si uvědomili, že je to jinak, než si myslíme. Zkrátím to. Byla to opravdu zásahovka URNA, o jejíž existenci jsme začátkem devadesátek neměli ani ponětí. Vrcholilo období tzv. Orlických vrahů a ruka zákona šetřila krádež jakýchsi malých plavidel s případem související. Po absolvování úředních procedur jsme byli shledáni nevinnými a propuštěni zpět ke kotli. Ale dobrota už byla dávno studená a nám, po pravdě řečeno, leknutím vyschnulo v hrdle. Bylo nutno, abychom si dali, my - „Berdychův gang“ pečbuřtů - rum v množství větším než malém.
Kutloch
Převzato z trampského časopisu Puchejř
Všechny Historky z vandrů najdeš ve stejnojmenné rubrice a to ZDE!