Brdský potlach C.T.H.B.C alias Romantický...

Na sobotu 16. listopadu svolali brdští trampové z osady C.T.H.B.C na Old Scout camp 32. potlach. Hrálo se a popíjelo už v pátek, a to v běštínské knajpě Tequila Bar, kde se sešlo asi 40 kamarádek a kamarádů. Sobotní přesun na Scouta trval poněkud déle. Postupně se trousili další a další trampové z blízka i zdaleka. A dokonce i ze zahraničí, dorazila totiž Šmidla, takže se opět potvrdilo staré známé heslo: Brdy jsou fšude... Mnozí se neviděli dlouhé měsíce, takže pro samé vítání, popíjení a hraní se do setmění stihla pouze jedna soutěž, a to hod originál Brdskou šiškou na cíl.

Na fleku se sešlo něco přes 80 trampů. Různé přístřešky, stany a jiné plachtoviny zabraly takřka celé okolí. Přes samou šňůru nebylo kam šlápnout. Člověk měl obavu, že se v podroušeném stavu a za tmy zabije o první kolík, který se mu postaví do cesty. Takže jsme vlastně soutěžili celou noc – Brdská překážková dráha, cíl: hledej vlastní spacák…

Slavnostní oheň zapalovala tříletá Eliška s maminkou Malinou. Funkcí druhého podpalovače byl pověřen Hans ze severu z T. O. US Psychocampers. Ještě než zazněla Vlajka se Berouňák všem přítomným „abstinentům“ omluvil, že nemůže přečíst Frankiho připravenou esej k zahájení potlachu o škodlivosti alkoholu, poněvadž si v pátek celý papír polil becherovkou. Tak to vypadá, když šerif onemocní….

Vlajku zahráli Chosé z osady BHD, Vilda z Bohatýrů, Hany z osady Brdský Krávové a Míša lukostřelec na banjo. Tito čtyři vynikající hudebníci nás bavili celý večer. My ostatní jsme s nimi občas zpívali, ale spíš jsme jim do toho kecali a tu a tam jim podali nějakou dobrotu na svlažení rtů. Kytar se chopili i kamarádi z T. O. Pozvolná smrt z Údolí Děsu. A pak nám skoro do rána hrál osadník C.T.H.B.C. Pade. Někteří mu k tomu i zatančili….

Prostě krásný večer, plný příjemných setkání s lidmi, z nichž některé vidím jen jednou, dvakrát za rok. Potlachy moc nevyhledávám, moc velké množství lidí na jednom místě mi nesedí, ale potlach C.T.H.B.C. si vždycky napíšu do deníčku, a pokud to jen trochu jde, snažím se přijet. Jsou to moc prima lidi a další neméně úžasní lodičkové jezděj na jejich ohně. A musím říct, že usínání kolem páté ráno za zvuku kytary od ohně… Romantika, jak má bejt. Člověk ani neslyšel to okolní chrápání…

Pepina S.O.H a Píďa

Foto: Jarko Žebříč

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
16103191
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Bumbác
A asi 40-ti metrová cesta od ohně k přístřechu byla větší adrenalin nez popůlnoční cesta z Běštína na Prdlafku :-D

(koukám, že to tu nepodporuje smajlíky z widlí, useklo mi to příspěvek:-))
Bumbác
Jo, byl to fajn potlach a výživnej