Písnička na víkend: ROČNÍK 47 (Wabi Daněk)

Dnes Vám posílám netradičně jednu osobní, vzpomínkovou.
Když vyšlo Wabiho album Rosa na kolejích, byla jsem malé děvče. Ta kazeta s fousáčem v zelené košili byla mou oblíbenou a u nás doma hraná byla snad tisíckrát. Snad i proto, že i můj tatínek byl ročník 47, se mi tento stejnojmenný song časem vryl pod kůži. K odlehčení dodám, že Wabi možná může i za to, že mám dodneška slabost pro fousatý chlapy:).
Už méně veselý byl pohled soudružky učitelky, když malá holka v hodině hudební výchovy prozpěvovala „….. svý tělo sádlem obalený napasovat do maskáčů z mládí…“
Tak ahoj, Wabi!

Písnička je z Recitálu Wabiho Daňka ze záznamu České televize

Fousáč v zelené košili – Wabi Daněk s veleúspěšným albem Rosa na kolejích

Wabi Daněk v revolučním roce v Brně na Svoboďáku

Vzpomínkový koncert za Bůčka v Mohelně 2015
Foto: Vlastík Franta

------------------------

Ročník 47
Nás bylo sedm romantiků netušících, že se všechno mění,
a stačilo pár okamžiků, patnáct let, to vlastně tolik není,
však sotva pátek odhoukaj´, to pomyšlení každýho z nás svádí:
svý tělo sádlem obalený napasovat do maskáčů z mládí.

2. Léta kráse nepřidaj´ a nevyléčí naše ztuhlý klouby,
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí,
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy,
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy.

3. Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou,
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou,
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá,
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá.

4. A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu,
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu,
[: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří,
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří ... :]

Všech 114 předchozích Písniček na víkend najdeš ZDE!

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
91622114
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Aleš
Nikdy nezapomenu na svoji první písničku na kytaru https://spisnickou.cz/montgomery právě v podání Wabiho :-)
Čárlí
K této písni se váže historka, kterou šířil snad Long(?) ...

Jednou takhle na Portě za velmi pozdního večera postávali v hloučku muzikantů kolem skomírajícího ohně i Wabi s Wabim. Nu a milého Ryvolu nenapadlo nic lepšího, než Daňkovi v nestřeženou chvíli propašovat do kalhot kousek toho ohně. Když po chvíli Wabi druhý začal tancovat a plácat se po kapse, obrátil se na něj Wabi první a s úsměvem se táže "Tak co Wabi, je to dobrý, ještě hoří?"
Tony Avalon
Ahoj Čárlí. Asi se to fakt stalo, protože tuhle historku už jsem slyšel, jen se neodehrála na Portě, ale prý na Hazardu. Ale to je jedno kde - důležitej je příběh:)
Drobek
Napsalas to hezky ;-), pěkná vzpomínková...