Historky z vandrů: DIVOKÁ LÉTA DEVADESÁTÁ / Tony

Bylo to počátkem „divokých“ devadesátých let a o jednom jarním víkendu se potlach osady Louisiana Tigers pomalu chýlil ke svému konci. Na rozloučenou všichni účastníci v neděli poseděli v hospůdce a posléze se v povznesené náladě vydali dolů z kopce na brdskou lokálku do Zadní Třebáně. Povznesená nálada jim vydržela i do vlaku, a tak se pělo, smálo, bavilo a to do doby, kdy někdo hlasitě zvolal „Ten kdo sestřelí tomu strašákovi klobouk, má u mě flašku rumu!“ A opravdu. Přes špinavá okna lokálky byla vidět strnulá postava s kloboukem na hlavě, stojící nehnutě na kraji pole. Byla to doba, kdy většina brdských zálesáků nosila u boku perkusní Colt a protože cena pro vítěze byla hodnotná, během mžiku se spustila okna lokálky, ve kterých se objevilo množství hladových hlavní, zpustila se palba a kolem strašáka začalo hvízdat poctivé olovo.
No, nebudu to napínat. Palba skončila v okamžiku, kdy se strašák otočil k lokálce zády a zběsilým úprkem začal utíkat pryč…
Osobně by mě zajímalo, jestli dotyčný nešťastník neměl v následujících letech nějaká traumata, když viděl jet lokálku, ale díky tomu, že se nikdo netrefil, se tomu dnes můžeme smát.

------

Kamarádi tábořili na Šumavě poblíž Křemelné a večer u ohně dostali chuť na pivko. Pomocí karet losovali o to, kdo skočí do nejbližší hospody vzdálené pět kilometrů šumavskou divočinou a díky drobnému triku „vyhrál“ ten největší s největší žízní, kamarád Kořen, tak nakonec ani moc neprotestoval. Vzal bágl, přebrodil řeku a zmizel ve tmě, aby po hodině cesty došel do hospody. V ní sehnal několik petlahví, do kterých nechal stáčet zlatavý mok.
V hospodě bylo veselo, protože v ní juchala velmi početná německá klientela, kterou samozřejmě vousatý zjev v zeleném, s vojenským batohem před rameno, očividně dorazivší z lesa - zaujal. Po chvilce se od německé skupiny odpoutal jakýsi týpek, došel k trampovi a pravděpodobně inspirován jeho velikostí si vzpomněl na jiného velikána, předválečného německého boxera Maxe Schmelinga. Postavil se do boxerského postoje a se slovy „Max Schmeling“ začal pěstí oťukávat trampovo rameno, který dělal, že se nic neděje a pozoroval hospodského, jak stáčí pivo do petek.
„Max Schmeling, Max Schmeling“ stále opakoval vepřík a v boxerském postoji dál bouchal do trampova ramene. Ten si nechal v klidu dotočit pivo do lahví, uložil je do báglu a než ho nasadil na záda, otočil se k německému boxerskému nadšenci a se slovy „Vilda Jakš“* mu takovou vyťal, že nebohý boxer amatér přeletěl přes tři stoly a ustlal si na zemi.
A bylo po zápase…

(historky byly odposlechnuty u táborového ohně)

*Vilda Jakš, předválečný boxer, tramp, palubní střelec RAF. Padl v roce 1943 nad Biskajským zálivem.

Ilustrace: KOKEŠ

Všechny Historky z vandrů najdeš ve stejnojmenné rubrice a to ZDE!

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
2122111821
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.